V podhradí byla znát bezbřehá skepse, zoufalství i vztek. Veleho při bourání čtrnácti Kristových zastavení před cestou na Golgotu přišli podpořit starostové i senátor.
„Je mi smutno. Bohužel se nenašla vůle. V kultuře pracuji celý život, teď jsem bohužel ztratil velký díl iluzí i sil při jednání s úřady ,“ řekl Luděk Vele.
Pokuta kvůli dírám v zemi
Stély lemující cestu k hradu Grabštejnu od roku 2015 vznikly bez povolení. Za svoji snahu zkrášlit a ozvláštnit cestu k hradu zaplatil Spolek Benefiční koncerty Grabštejn pokutu 6 tisíc korun. Důvodem bylo, že při hloubení ani ne 15 centimetrů hlubokých děr nebyl proveden archeologický průzkum.
Během bourání pískovcových stél od akademického sochaře Michala Moravce z Hořic, který dílo vytvořil zcela zdarma, došlo i na tragikomické scény.
Krajský úřad totiž Velemu nařídil, aby zapravil a zhutnil díry po vytrhaných stélách. Vele musel asi patnáct centimetrů hluboké díry uplácat rýčem.
„Je to nepochopitelná prasečina a ostuda, co se tady děje. Komu to tady vadilo? Nádherné pískovcové stély stály hned vedle kamenných sloupů od plotu z dob socialismu. Ty nikomu nevadily, ale tohle jim překáželo,“ rozhořčoval se nad bouráním Kalvárie starosta Bílého Kostela Jiří Formánek.
„Každý počin, který se tu na Grabštejně udělal, byl zásluhou Mistra Veleho. Mělo by se mu spíš děkovat a udělit vyznamenání, protože Grabštejn pomohl vytáhnout z tristního stavu. Člověka zaráží, kam to u nás dospělo. Chybí u nás normální selské uvažování a rozum. Je mi z toho smutno,“ doplnil starosta Formánek.
Krajský úřad přesto důvody pro odstranění cesty má. „Areál hradu Grabštejna je prohlášen za národní kulturní památku a požívá podle památkového zákona nejvyšší ochranu. Takových památek máme na území kraje pouze čtrnáct,“ uvedl vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu René Brož. Podle něj selhala na počátku komunikace mezi Národním památkovým ústavem a sdružením.
„Dalším podstatným problémem je skutečnost, že prvek – křížové cesty je z historického i liturgického hlediska v areálu hradu zcela neopodstatněný. Hrad byl vždy panským sídlem a plnil obrannou funkci území. Není zde doloženo poutní místo, cesta není zakončena celoročně veřejně přístupnou kaplí,“ zmínil René Brož. „Na základě všech výše uvedených skutečností nemohl v této věci krajský úřad rozhodnout jinak,“ dodal Brož. „Obrovským“ vstřícným krokem podle něj bylo prodloužení termínu odstranění o šest měsíců.
O to, aby stély mohly na Grabštejně zůstat, se zasazoval také starosta Chrastavy a senátor Michael Canov. S ředitelkou Národního památkové ústavu domluvil, aby křížová cesta, mohla zůstat alespoň do konce roku 2018, kdy se bude slavit sté výročí vzniku republiky.
Trapné, směšné, nedůstojné, míní Canov
Krajský úřad to ale zamítl. „Myslel jsem, že zdravý rozum zvítězil. Paní ředitelka žádost podala, ale úředníky z krajského úřadu to nezajímá. Rozhodl všechno zrušit a konec. Je to trapné, směšné a nedůstojné. Jsem z toho znechucen,“ uvedl Michael Canov.
Stély budou zatím u domu s pečovatelskou službou v nedaleké Chotyni. S fotkami a úvodním slovem nadepsaným: „Zvítězila hloupost, ješitnost a blbost - zatím.“
Starostka Chotyně Jana Mlejnecká, stejně jako duchovní autor křížové cesty Vele doufají, že se na své místo jednou vrátí.
„Je to hloupost a cítíme bezmocnost: Za to čtvrt století je na hradě vidět obrovský kus práce a tohle je tečka. Nejde to vysvětlit a pochopit. Bohužel chyběla snaha se domluvit, vždy jen slyšela jen argumenty, proč to nejde.“
