Autorem metody je Štefan Vaľo z Košic. „Velkou část svého života víceméně ničil lesy. Odvodňoval je, stavěl lesní cesty, budoval odvodňovací kanály. Po čase mu došlo, že k vysychání krajiny došlo i kvůli němu. Šel hluboko do sebe a řekl si, že pro krajinu udělá něco pozitivního. Vymyslel proto metodu, jíž pracovně říkáme jáma-hráz-jáma,“ popisuje dění v lese Miroslav Kubín z CHKO Beskydy. Právě tam se poprvé na českém území podařilo metodu aplikovat.
 |
„Spočívá v tom, že na nepoužívané přibližovací lince, tedy cestě, po které těžká technika například tahala stromy, bagrem načechráme zhutnělou zeminu. Uděláme takzvaný vsakovací pás. Veškerá voda, která na půdu dopadne v podobě deště, se v tom místě vsákne,“ pokračuje Kubín. Smyslem celé akce je obnovit vsakovací schopnost půdy.
„Zdravá půda je schopná pojmout 300 až 500 litrů vody na jeden krychlový metr. Ale pokud je zhutnělá používáním těžké techniky, tak veškerá voda, která na ni dopadne, odtéká z krajiny pryč,“ zmiňuje Kubín.
A právě to trápí Jizerské hory. „Problémem je nejenom sucho, ale i bleskové povodně. V Jizerských horách je svozových linek nespočet. Když přijde déšť, voda se nevsákne, ale odtéká pryč a stéká do nížin, kde můžou přijít přívalové povodně. Důkazem budiž Hejnice a Bílý Potok, kde se s tím potýkají dost často,“ říká Stanislav Dubský ze spolku Milujeme Jizerky, který stojí za myšlenkou aplikovat metodu Štefana Vaľa na území Jizerských hor.
„Přemýšleli jsme, jak by se dala zadržet voda u nás v horách bez toho, že by se musely stavět betonové hráze. Zaujalo nás, co se dělá v Beskydech. Před rokem jsme se za Miroslavem Kubínem do Beskyd vyjeli inspirovat. Tento jednoduchý nápad se nám tak líbil, že jsme si řekli, že ho chceme vyzkoušet i u nás. A povedlo se,“ říká Daniel Honzig, spoluzakladatel spolku.
Až čtyři miliony litrů vody ročně
V Jizerských horách zatím bagry promění jeden kilometr přibližovacích linek. Sto metrů vyjde na zhruba 20 tisíc korun, práci zaplatí Agentura ochrany přírody a krajiny. I tak relativně malý úsek může přírodě pomoci.
„Rekultivací zhruba kilometrového úseku linky se podaří zachytit až čtyři miliony litrů vody ročně. A to je teprve začátek -v příštím roce máme v plánu zrekultivovat dalších několik kilometrů nepotřebných linek v Jizerských horách a tím zadržet ještě více vody,“ doplňuje Dubský.
Na úseku vznikne díky bagrům zhruba 330 vsakovacích jam. Ty jsou v průměru tři metry široké a 0,8 metru hluboké. Jednotlivé jámy odděluje půl metru široký pás pevné půdy.
„Právě díky mechanickému narušení utlačené půdy chceme podpořit vsak vody do hlubší části půdy, nenarušený pás pak stabilizuje celou úpravu,“ vysvětluje Miroslav Kubín.
A zmiňuje příklad, který dokazuje, že metoda opravdu funguje: „V Mostech u Jablunkova ústila přibližovací linka na cestě, u které stál rodinný dům se zahradou. Po každých velkých srážkách měli obyvatelé domu na zahradě nejenom vodu, ale i bahno. Po revitalizaci linky se stalo to, že se voda vsákla. A ti lidé už nemají s vodou ani bahnem žádný problém.“
