Bílá, černá, horizont. Takový je název Jiroutkovy výstavy, která zabrala prostor pod někdejším bazénem bývalých lázní. Návštěvníci tu najdou snímky z autorových cest po světě, libereckých ikon - vysílače na Ještědu a stejnojmenného obchodního domu, kulturních akcí nebo osobností.
Mezi nimi nechybí vedle Havla s Hubáčkem například architekt Otakar Binar, sklářský výtvarník Stanislav Libenský nebo sochařka a sklářka Jaroslava Brychtová. Všech portrétů si ale autor cení stejně.
„Je to jako říct, které dítě má rodič nejradši. Jde hlavně o to setkávání s lidmi. Je naprosto úžasné k někomu vlézt do ateliéru, mít možnost si s ním povídat, prohlédnout si jeho práci a přitom si odnést fotografii jako památku,“ vysvětluje Jiroutek, který zároveň přiznává, že některé z osobností ho zprvu odmítaly.
„Bály se, že jsem bulvární novinář,“ směje se autor a přibližuje, podle jakého klíče si je vybíral. „Jsou to lidé, kteří mě zajímají a které jsem chtěl osobně poznat. Spojuje je, že něco vytvořili. Něco, co mě oslovilo. Václav Havel je trošku výjimka, protože ho většina lidí vnímá jako prezidenta, ale současně to je dramatik, který psal divadelní hry.“
Výstava, která potrvá do 14. dubna, těší nového ředitele galerie Pavla Hlubučka. „Výstava plně odráží vnitřní vztah a osobnost pana Jiroutka. Pokud se zadíváme na jeho díla, tak z nich září klid, pokoj a současně i jeho vnitřní rozpoložení,“ zamýšlí se ředitel a vysvětluje, proč dala galerie prostor umělecké fotografii.
„Když jsem se díval do výstavního programu z let minulých a současně se zamýšlel nad dramaturgií do budoucna, tak mi trošičku chyběly výstavy uměleckých fotografií. Naposledy tu taková výstava byla před šesti lety. Byl bych velmi rád, kdybychom uměleckou fotografii mohli představovat každoročně,“ říká.
Součástí výstavy jsou i díla vizuálních umělců, která Jiroutkovu tvorbu inspirovala, a to Čestmíra Krátkého, Vladimíra Birguse, Vladislava Mirvalda, Zdeňka Sýkory a dalších.
