Vypadalo to, že ve čtvrtek v osm ráno začal na jabloneckém Gymnáziu Dr. Randy další běžný den.
Jenže uvnitř školy se to normálnosti vymykalo. Některé třídy totiž obsadili členové Islámského státu a drželi rukojmí.
Radikálové v maskáčích, jejich obličeje kryly palestinské šátky, za pomoci pistolí a samopalů nutili studenty, aby poslouchali výklad o historii islámu, dívali se na propagandistické video Islámského státu nebo je verbovali, aby se účastnili výcviku v táboře, kde je jedním z úkolů sestrojit bombu.
Vše bylo ale jen jako a zbraně byly makety nebo airsoftové. V improvizovaném výcvikovém táboře islamistů nováčkům ochotným násilím šířit Alláhovo učení promítali propagandistické video Islámského státu.
„Video je autentické, jen jsme ho museli trochu upravit, sestříhat, jelikož některé záběry byly hodně drsné a drastické. Když jsem ho stříhal, viděl jsem ho snad šedesátkrát denně a musím říci, že to na mě mělo podprahový dopad, opravdu to vzbuzuje strach,“ řekl student třetího ročníku Viktor Müller.
Jeho zakuklený kolega mezitím volal nováčky do výcviku. Museli v co nejrychlejším čase udělat kotoul, proplazit se pod improvizovaným ostnatým drátem, vystřelit na terč a nakonec sestrojit podle návodu bombu v kufříku napojenou na mobilní telefon.
„Na našem stanovišti jsme chtěli ukázat, jak mocně působí propaganda Islámského státu. Našli jsme si příběhy Evropanů a Američanů, kteří šli bojovat ve jménu islámu. Většina z nich dopadla špatně, nechtěli třeba vraždit nevinné, neplnili rozkazy a byli popraveni,“ doplňuje Müller smysl akce.
„Islám mi vadí stejně jako křesťanství“
Na dalším stanovišti zase dvě dívky popisují svým spolužákům své zážitky z muslimské modlitebny na Technické univerzitě v Liberci.
„Byl to moc příjemný zážitek. Nikdo nás nenutil, abychom si dovnitř vzaly šátek, ale udělali jsme to kvůli respektu k muslimům. Jelikož jsem ateistka, islám mi vadí stejně jako křesťanství,“ svěřuje se studentka Eva Strnadová.
Z další učebny gymnázia se linuly zvuky typické arabské hudby. Tématem uvnitř byla práva žen a mužů v islámských státech a ve státech, kde platí právo šaría.
Když si Tomáš Pulíček s Lucií Roubalovou připravovali podklady pro svoji prezentaci, některé věci je přímo šokovaly. „Například to, že někde se prodávají již devítileté holčičky svým budoucím manželům a to v ceně asi čtyři tisíce našich korun. Čím je dívka starší, její cena klesá. Když je těhotná, je cena minimální,“ svěřuje se Roubalová.
Studentku ale naopak překvapilo, že neplatí často šířená fáma, že by žena nemohla v muslimských zemích studovat, co sama chce. „To neplatí, ale zjistili jsme, že někde se nesmí zajímat o strojírenství,“ dodává studentka třetího ročníku školy.
Jan Motl s Michalem Pánkem měli v další třídě za úkol ukázat, jak Islámský stát překrucuje učení v Koránu.
„I Bible se dá vyložit několika způsoby, ale to, co říkají radikálové se naprosto neshoduje s tím co Korán a prorok Mohamed říká. Zajímavá je také otázka teroristických útoků v Evropě. Nevíme přesně, kolik z nich si tyto činy jednotlivců nebo malých skupin Islámský stát dodatečně přivlastnil,“ zamýšlí se Motl.
Podle něj by Islámský stát neměl dostávat v médiích takový prostor, jelikož je to pro něj reklama, kterou nutně potřebuje. „Ale zase je svoboda slova, nemůžete nikomu přikazovat, o čem má informovat,“ dodává student.
Vedoucí semináře a projektu Petr Koutek, jinak učitel informatiky a angličtiny, vysvětlil, s jakými zdroji studenti pracovali.
„Řekli jsme si, že by bylo fajn se na tuto problematiku podívat ze všech stran. Co se kde dá zjistit z veřejných informačních zdrojů, do Sýrie jsme samozřejmě nejeli,“ říká pedagog. „Pracovali jsme třeba se webovými stránkami Islamistů, ale i s protipólem jako je iniciativa Islám v ČR nechceme.“
Podle Koutka může tento styl výuky docílit toho, aby studenti neviděli svět a problémy v něm jen černobíle.
„Zatím to jsou ještě děti, ale pak budou mít právo volit. Bylo by fajn, kdyby se v těchto tématech orientovali, uměli si najít relevantní zdroje a hlavně nevzali hned první článek nebo titulek v médiích a řekli si, takhle to přesně je,“ uzavírá učitel.
Přesouváme se daleko od výkřiků Islamistů a řinčení zbraní. Do ředitelny. Tomáš Hofrichter, ředitel gymnázia říká, že projekt o islámu není jedinou formou netradiční výuky, která na škole občas probíhá.
„Řekli jsme si, že chceme předmět, který by byl na pomezí společenských věd ale i exaktní vědy, jak přistupovat k informacím, jak je ověřovat, kriticky na ně nahlížet, interpretovat je a obhájit poté svůj názor. Proto vznikl tento seminář,“ vysvětluje Hofrichter.
Ten se podle něj postupem času stal mezi studenty velmi oblíbeným. Ti například řešili v minulosti trest smrti a byli se podívat ve skutečné věznici nebo na škole zorganizovali volbu prezidenta včetně kampaně či předvolebních klipů.
