„Chci ukázat systému, že jen nekřičíme, ale jsme schopni i něco obětovat. Putovní hladovka je gestem nespokojenosti s tím, co se tady dnes děje,“ říká Pleštil.
Co vás přivedlo k protestu?
Od začátku mě rozčiluje ten humbuk kolem. Vadí mi, jakým způsobem vláda a potažmo i celý národ na koronavirus zareagoval. Putovní hladovku chápu jako takovou kolektivní modlitbu, aby to už všechno skončilo. Chci dát najevo svůj nesouhlas s tím, co se dnes děje.
Co přesně vám vadí?
To, jak rychle jsme si zvykli na brutální omezení osobní svobody. Smáli jsme se Číně, jak tam stát vše kontroluje přes mobilní operátory, a teď to máme tady. Nechci to přijmout jako normu života ve svobodném světě. Nejsem epidemiolog a nechci nijak marginalizovat zdravotní hledisko. Určitě jde o mimořádnou situaci. Ale opatření, která se zavedla, jsou podle mého totálně zničující ať už ze strany ekonomiky, tak z pohledu smýšlení lidí. To nás devastuje mnohem víc než virus. Už jen hysterie kolem roušek.
Koronavirus v Česku   |
Pokud by mě chtěl stát popotahovat za to, že nemám roušku v přírodě, musel by mi dokázat, že nějakou nemoc mám. Troufnu si říct, že tu přes 99 procent lidí žádnou nemoc covid nemá. Děsí mě, pokud někdo v jednom kuse sleduje zprávy a je odkázán na počty mrtvých a nakažených. Přitom u nás to nijak závratné není. Tak se ptám, zda vládní omezení odpovídají realitě a na základě jakých výpočtů byla vyhlášena? Co když ta situace potrvá ještě rok, dva? Co to bude za život?
Ale proč zrovna hladovka?
Myslím, že demonstrace už jsou totálně neúčinné. To jsme viděli loni s Milionem chvilek. Lidé se sešli, postěžovali si a nic se nestalo. Jistě, někdo může namítnout, že putovní hladovka také ničemu nepomůže, ale je to alespoň něco. Na sociálních sítích si každý uleví, ale aby opravdu něco udělal, je výjimka.
Jak dopadnou ti bez čísla na Babiše? ptal se Minář při protestu na Letné |
Jaké jsou zatím reakce okolí?
Tohle nikdy nebude masová akce, o to ani nejde. Půlka lidí vidí hladovku jako zbytečnou, ale jsou tací, kteří se hlásí, že se jim to líbí a přebírají štafetu. Účel pochopitelně není to, abychom se mučili hladem a vláda se pak smiluje a zruší nouzový stav. Spíš chci dát dohromady lidi, kteří smýšlí jako já, inspirovat.
Jak putovní hladovka funguje?
Vytvořil jsem událost na Facebooku. Zájemci si vyberou den, kdy chtějí hladovku držet a zablokují si příslušné datum. Není to skutečná život devastující hladovka, jen chci věci posunout dál.
Vy jste také ve spolku Kino Varšava. Jak to s ním vypadá?
Od 13. března neřeším nic jiného než nucené zavření kina a s tím spojené ekonomické problémy. Ale jsem velmi mile překvapen občanskou solidaritou. Už se nám sešlo několik desítek tisíc korun od dárců. Doufám, že přežijeme. Kdyby padla kultura, mělo by to bez ní smysl? Abychom chodili jen do práce a jinak nic? Přál bych si, aby vláda začala řešit už důležitější věci než jen koronavirus. Zejména absenci důchodové reformy a nedostatek vody v krajině.
