Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic.

Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Geologické vrty odhalí, jestli polský důl bere českému příhraničí vodu

  • 9
Česká geologická služba rozmístí u česko-polské hranice na Liberecku průzkumné vrty. Mají prokázat vliv polského dolu Turów na ztrátu vody v českém příhraničí.

„Poláci nám berou vodu a pak nám ji tady prodávají,“ ukazuje s nadsázkou na půllitrovou PET lahev s pramenitou, nesycenou vodou starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.

Etiketa mluví jasně. Voda je ze zdroje S-1, lokalita Turów, Polsko. U nás ji prodává jeden z obchodních řetězců.

Kdyby se v Turówu netěžilo ve velkém hnědé uhlí, původ vody v petce by nikoho tolik nezajímal. Jenže kvůli plánovanému rozšíření těžby v Polsku hrozí, že z Frýdlantska, Chrastavska a Hrádecka značné množství podzemní a povrchové vody zmizí. Nejhorší scénář mluví o 106 litrech za sekundu, které mohou ve vodovodní síti v českém příhraničí chybět.

Důl se má rozšiřovat k českým hranicím

Důl je dnes hluboký 225 metrů, prohloubit se má ale od dalších 60 až 80 metrů, čímž by se dostal 30 metrů pod hladinu moře. Rozšiřovat se má právě směrem k českým hranicím.

Česká geologická služba teď proto umístí mezi Hrádkem nad Nisou a západní částí Frýdlantska dvacet sedm monitorovacích a průzkumných vrtů.

„Budeme sledovat změny hladiny podzemní vody v příhraničním území a hydrogeologickou situaci v daném místě. To je velmi důležité, protože můžeme odhalit například optimální přírodní bariéry pod povrchem, které by šlo využít pro zadržení vody. Také je tu spousta usazenin, které vodu dobře zadržují a ve kterých má vrty Frýdlantská vodárenská společnost. Tyto vrstvy písků, jejichž mocnost je třicet až čtyřicet metrů, by se daly do budoucna využívat mnohem víc,“ říká Renáta Kadlecová z České geologické služby.

Že těžba v Turówě má negativní vliv na hladinu podzemních vod v Česku, je podle ní nesporné. Už v 80. a 90. letech geologové potvrdili, že kvůli činnosti dolu Turów ubyla voda na Hrádecku. Zůstalo ale jen u konstatování, žádná opatření tehdy nepřišla. Dnes už bijí místní samosprávy na poplach.

„První informace z vrtů budou v roce 2020. Je to dost náročné, musíme vše skládat jako puzzle. Budeme pak ale vědět, odkud kam voda teče, do jaké míry za pokles hladin na Hrádecku a Frýdlantsku může klimatická změna a do jaké míry těžba v dole,“ dodala Kadlecová.

Důl bude jednou celý zatopený

Údaje pak poslouží jako podklad pro jednání České republiky s Polskem o nápravných opatřeních a případné náhradě škod. Monitorovací vrty budou sledovat hladinu podzemní vody nejen po celou dobu těžby, tedy do roku 2045, ale i během následné rekultivace dolu. Ten by měl být celý zatopen, což ale potrvá dalších několik let.

Vrty jsou jen jedním z několika opatření proti ztrátě vody. Aktuálně teď probíhají projektové práce na propojení tří vodovodů Frýdlant, Bulovka a Dětřichov.

„Ty jsou teď samostatné, ale je nutné je propojit a napojit na vodojem v Bílém Potoce. Obnovit by se také měly dnes odstavené vodojemy v Poustce, Pertolticích a Andělce,“ uvedl Jindřich Šesták z firmy Sweco Hydroprojekt.

Na Hrádecku se pak počítá se zvětšením vodojemu v Chrastavě, obnovou úpravny vody a náhradním zdrojem v Machníně, vylepšuje se vodovodní síť ve Václavicích a Horním Vítkově. Ani to ale stačit nebude, a tak vodohospodáři hledají i zdroj vody v Jizerských horách.

Voda by mohla putovat z Josefodolské přehrady

„Pracuje se teď s variantou převodu vody z Jeleního potoka do vodní nádrže Josefův Důl a odtamtud by se vybudoval přivaděč na Frýdlantsko. Teď se to projednává s Lesy České republiky. Je to citlivé téma, bude se muset hodně kopat, ale jiných řešení moc není,“ řekl Jan Cihlář ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba.

Celkem jde o investice přesahující dvě miliardy korun. Takovou částku ale nejsou obce schopny dát dohromady, ani s pomocí Libereckého kraje.

„Musí to zaplatit stát a pak to vymáhat po Polsku,“ řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Vláda zatím po třech letech jednání poslala na Frýdlantsko 60 milionů, právě na projektové práce.

„Jenže ta dotace je podmíněna tím, že my tam přidáme ze svého skoro dvacet milionů. Takhle ale ta dohoda nebyla. My jsme ztrátu vody nezpůsobili, stát by měl uhradit vše a ne že část bude přehazovat na nás,“ zlobí předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný.