Stalo se tak zejména kvůli tomu, že město Ralsko teď neuvažuje o využití svých pozemků pro pastevní areál. Chce na nich naopak hospodařit lesnickým způsobem.
„Mimo jiné jsme narazili na nesrovnalost z hlediska pozemků, kterých se to mělo týkat. Město má jinou představu o tom, jak by měl být pozemek využívaný. Ralsko by ztrácelo peníze, protože by si snížilo svoji možnost v lese hospodařit. Kůrovec jim teď dramaticky snížil výnos,“ uvedl Jiří Löffelmann, krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.
Ralsko nepřistoupilo na návrh uzavření smlouvy o zápůjčce 50 hektarů ploch kolem a uprostřed svých lesů.
„Z hospodářského hlediska byl tento krok zcela nepřípustný. Dále jsme přesvědčeni o tom, že je to i v rozporu se zákonem o lesích,“ vysvětlil starosta města Ralska Miloslav Tůma.
Obává se také toho, že koním by mohly ublížit pozůstatky po pobytu sovětských vojáků. V prostoru jsou zbytky betonových skruží, dílců nebo šachet.
Koně by pomohli vytvořit kvetoucí step
Povinností kraje je starat se o údržbu přírodní památky Meandry Ploučnice. Původní ideou nasazení koní do oblasti bylo, že by zvířata spásala obtížnou vegetaci a pomohla vytvořit kvetoucí step. Kraj by pak mimo jiné výrazně ušetřil za sekání. Koně by také byli zajímaví z turistického hlediska.
Přírodní památka Meandry Ploučnice bylo jedním z míst, kde měli mít koně, kteří dokážou žít v přírodě bez pomoci člověka, své stanoviště. Podle krajského úřadu nebyla Česká krajina během podzimu schopná přepracovat projekt na jiné pozemky v Ralsku.
„Věřím, že se vše časem vyřeší. V budoucnu o spolupráci stojíme,“ dodal Löffelmann. Také starostovi Ralska se nápad líbí.
„Nicméně budeme muset vymezit jiné plochy, které nebudou ohrožovat využitelnost našich pozemků z hlediska lesního hospodaření. Místo, kde se tento záměr měl uskutečnit, bylo naplánováno nešťastně. Na posledním jednání na Krajském úřadě v Liberci jsem předložil návrh pozemků z Kuřívod, o kterých jsme připraveni jednat,“ doplnil starosta Ralska Tůma.
„Bohužel jsme se nedostali na jednání do konce roku, protože nám to časově nevycházelo. Jinak jsme byli domluvení, že budeme v jednáních pokračovat. Problém s lesy tam vyvstal, ale kraj přišel s návrhem řešení, které jsme měli začít diskutovat. Mělo by to být do budoucna řešitelné,“ reagoval Dalibor Dostál, ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajina. Jejím hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti přírody.
Česká krajina přivezla exmoorské pony před čtyřmi lety na pastviny bývalého vojenského prostoru Milovice a k Benátkám nad Jizerou. Zvířatům se tam velmi daří. Ze zpustlého území zarostlého agresivními křovisky navíc pomohli vytvořit kvetoucí step. Koně podle dřívějšího vyjádření Dalibora Dostála dokázali velmi brzy eliminovat nejagresivnější travinu – třtinu křovištní.
„Úplně ji spásli a dokázali krajinu otevřít kvetoucím bylinám, na kterých žije řada druhů ohrožených motýlů. To nepředpokládali ani někteří biologové,“ uvedl před dvěma lety Dalibor Dostál.
První zmínka o pony z Exmooru se objevila v Anglii 11. století v Knize posledního soudu. Podle genetických analýz tito pony stavbou těla a velikostí nejlépe odpovídají původním divokým koním z oblasti střední a západní Evropy. Ve volné krajině Britských ostrovů žijí tato odolná zvířata bez pomoci člověka dodnes. Není je zapotřebí vůbec přikrmovat. Jsou pouze pod dohledem. Člověk by zasáhl jen v případě poranění nebo nemoci.
