Dobrodružství začíná už před branami Babylonu - na parkovišti iQlandie, u buňky na antigenní testování. V době oběda trvá provedení testu třicet drahocenných minut, které by nedočkavé děti mohly dávno trávit na atrakcích.
Nepříjemné mžení se v pondělí kolem poledne mění na ještě nepříjemnější intenzivní déšť. Lidem, kteří vyplňují formuláře před odběrem, se tak rozpíjí napsané údaje před očima. Co číslo, to ortel - mohou, nebo nemohou dneska s dětmi navštívit FunPark?
Ti, kteří uslyší příznivý verdikt, mohou vkročit do místa, kde v době největší babylonské slávy sídlilo na šest desítek obchodů, a později se mu přezdívalo město duchů.
V červenci tu ale vyrostl FunPark, zábavní park pro děti. Přestože je otevřený teprve čtvrtý den, za první tři hodiny se tu v pondělí vystřídalo téměř 190 návštěvníků. Není moc míst, kde by se dnes chodilo jen v ponožkách, FunPark je jedním z nich.
Pod klenbou plastových světlíků se po zátěžovém koberci prohánějí dětské nožky. Prostor působí rozlehle, tlumené zvuky v dálce doprovází tóny klavíru do-re-mi-fa-so a rozjařené děti prozkoumávající atrakce fotí rodiče. „Tak ale v klidu, Vojtí. Sedněte si. Tam ne! Koukej na ty velké klouzačky!“
„Prvotní návrh na výstavbu FunParku přišel už v roce 2016, pak se ještě plány měnily. Práce začaly v roce 2018 spolu s konkrétní projektovou dokumentací,“ vysvětluje Michael Smrž, zástupce generálního ředitele Babylonu.
Samotná stavba herní zóny pro děti započala o rok později a letos v červenci byl park dokončen. „Je určený především dětem ve věku tři až dvanáct let k rozvoji pohybových aktivit, ale máme tu atrakce, kde se vyřádí i starší,“ popisuje Smrž.
Z barevného závodiště se ozývá nadšené výskání, děti osedlaly zvířátka na kolečkách. Atrakce Ponnie zabaví závodníky do dvanácti let. Soustředěně se v sedlech tygra, zebry a koníka přesouvají pohybem dopředu a dozadu pomalu po místnosti.
Hernímu koutku opodál dominuje nafukovací kolotoč ve tvaru draka, na kterém se zaraženě točí dvouletý klučina. I jemu ale chybí dobrodružství a brzy se překulí přes hradbu z měkkých kostek a zkouší jinou atrakci — vozítko na plastových kolejničkách je podstatně zábavnější a rychlejší.
Otevření parku nebylo příliš inzerováno, pár dní před ním ještě nefungoval ani oficiální web, přesto se sem 30. července přišli podívat hoteloví hosté i veřejnost. „Reakce dětí i rodičů byly velmi pozitivní – odváděli si domů usměvavé a hlavně vydováděné děti,“ přibližuje Michael Smrž otevření FunParku.
Oblíbený je střílecí hrad
Mezi oblíbené atrakce patří střílecí hrad, který je také pravděpodobně nejhlučnější z nich – děti nabíjí vzduchová děla míčky, kterými po sobě střílí. V ninja aréně zdolávají větší děti drsné překážky, ve spleti chodeb tvořených sítěmi je z dálky navigují rodiče.
Někteří se s dětmi aktivně baví - otec se synem skáčou na trampolínách, zkouší zorbing na suchu. Maminka povzbuzuje pětiletého syna při lezení po horolezecké stěně, kdežto mladší dítě v náručí seznamuje s úchyty, aby si za pár let vedlo stejně obratně jako jeho starší sourozenec.
Jiné rodiče přemohla únava a dřímota, rozvalení na měkkých kostkách odpočívají pod plastovými palmami a sledují po očku dění, po očku displej telefonu.
„Před lety jsme tu byli s mladší dcerou v lunaparku. Tohle je úplně boží. Je tady tolik aktivit, že to děti ani nestíhají. Přijeli jsme z Prahy. Je to dobrá dovolená na zimu, nebo když venku není pěkně,“ vypráví nadšeně maminka šestileté holčičky. Babička marně svolává vnoučata a snaží se je dostat z měkkých žíněnek.
Děti odsud neodejdou
„Dětem se tady nesmírně líbí a rodiče trpí,“ směje se. „Jsme v Jeřmanicích na chalupě, ráno jsem hledala na internetu nějakou aktivitu a našla tenhle park. Už jsme tu tři hodiny,“ dodala.
Šestiletá Šárka našla zalíbení u koníků, ani trampolína jí nepřišla k zahození. „Moc se mi tady líbí,“ vydechla zasněně a odběhla směrem k ninja aréně, kde z obří klouzačky sjížděl asi sedmiletý chlapec.
Evidentně ho překvapila rychlost, jakou rázem nabral, takže na malou chvilku vypadal vystrašeněji než jeho přihlížející otec. Po závěrečném zpomalení se ale rychle vzpamatoval a zase vyběhl směrem k lezecké stěně, kterou musí každý zájemce o strmý sjezd na klouzačce zdolat. Babylonské město duchů opět ožilo.
