Půlstoletí intimty výtvarníka Šnajdra funguje i dnes

  18:19aktualizováno  18:19
Padesát let intimního světa maleb a kreseb Miroslava Šnajdra představuje jeho brněnská retrospektiva i obsáhlá monografie.

Obraz Miroslava Šnajdra nazvaný Tanečnice. | foto: repro Dům pánů z Kunštátu, Brno

Olomoucký rodák Miroslav Šnajdr (1938), malíř, který je věrný svému hledání a intimnímu dílu bez rozmáchlých gest, se jako jeden z nemnoha mimopražských umělců za posledních třicet let prosadil na výtvarné scéně.

Až skromně působí jeho malby, přestože je i autorem parafrází Klimta či renesančních mistrů – vždycky se v těchto reminiscencích zrcadlí obdiv k velkým jménům dějin umění spíš než touha je přesáhnout. Ale nejsou to jen klimtovské a francescovské variace.

Miroslav Šnajdr: Atterské jezero, 2008

Miroslav Šnajdr má a sebou období tvorby charakterizované biblickými motivy, stejně jako čirou abstrakci, expresivní i geometrickou. Všem těmto fázím jeho uměleckého vývoje je nadřazena snaha "rehabilitovat krásnou malbu", jak napsal výtvarný teoretik Jiří Valoch.

Harmonizovaná malba

Výstava mapující padesát let Šnajdrovy práce představuje všechna hlaní období autorova tvůrčího zaměření – expresivní barevné palety, arcimboldovská zátiší, kresbu v malbě i inklinaci k bílé a pastelovým jemným tónům, variace a podobizny Klimta, Chagalla, Rousseaua, Filly i Miróa, Botticelliho a Raffaelova témata i autorovy úplně první kresby a malby. Nejstarším vystaveným obrazem je portrét slavného básníka Rabíndranátha Thákura z roku 1959.

A přestože těch dalších padesát let práce utvořilo ve Šnajdrových výrazových prostředcích oblouk stále zakotvený v informelu, rozkošatěl se za tu dobu do lyrických kresebných komentářů malby i do enkaustikou zformulovaných ód na mistry.

Miroslav Šnajdr: Na téma renesance, 1969

Všechny tyto malířovy polohy výstava obsáhla a všechny jsou s velmi podrobnými texty, biografií i poznámkami také součástí katalogu/monografie. A tu je dobré si ve foyeru Domu pánů z Kunštátu alespoň prolistovat, protože jednotlivá Šnajdrova tvůrčí období nemají ve výstavě samostatné panely, pouze popisky s datací.

Málokdo o Šnajdrovi ví, že byl kromě malíře i výborným hudebníkem, léta hrával jako hornista s Moravskou filharmonií. "Dokážu harmonizovat malbu," říká o sobě hudební terminologií a je to jedna z nejpřesnějších charakteristik jeho práce.

Jemná intimní výpověď jeho "ježatých" kreseb i hmatatelná expresivní malba jako by byla jasně předznamenaná, ať v dur či v moll, vždycky čistě. Ovlivněn svým otcem, krajinářem Františkem Šnajdrem, Františkem Hudečkem, Emilem Fillou, Bohumilem Kubištou, Janem Zrzavým, secesí i impresionismem, kreslí Šnajdr mezi všemi těmi vlivy svoji jasnou kresbu vytrvale už padesát let.

Miroslav Šnajdr: Arcimboldo?, 1986

Hluchý k postmoderním tendencím, novým médiím i současným avantgardám trvá na svém a po šnajdrovsku komentuje postmoderní, nový a současný svět.

Chybí tu vysvětlení Šnajdrova brněnská expozice však má jednu zásadní chybu. Je jí absence vysvětlujících panelů, které jsou v případě retrospektivy nezbytné a nenahradí je ani (navíc finančně ne všem návštěvníkům dostupný) katalog.

Ten by ovšem zasloužil minimálně o desítku procent vyšší hodnocení, připomíná totiž i "zapomenuté" texty teoretiků umění publikované o Šnajdrově práci před desetiletími a jeho obrazová část je více než vyčerpávající – v expozici chybějí Šnajdrovy depresivnější uhly z konce devadesátých let.

Pozitivem je naopak snaha nedržet za každou cenu přesnou chronologii a koncipovat výstavu v cyklech navázaných na jednotlivé místnosti. Podobně jako je tvorba Miroslava Šnajdra autentickým prožitkem z vlastní harmonizace malby, je i jeho brněnská retrospektiva harmonická – neurazí, nedemonstruje naléhavost, jen představuje vlídný intimní svět, na němž/v němž Miroslav Šnajdr už půl století pracuje.

MIROSLAV ŠNAJDR ST. - VÝBĚR Z TVORBY 1961–2009
Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno
kurátor Miroslav Schubert
HODNOCENÍ MF DNES 70 %

 

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Eros Ramazzotti nebo Andrea Bocelli. Podívejte se...

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Karel Gott byl s koncem smířený. Proč bych se měl rouhat? přemítal

Kdysi řekl, že ho fascinuje dostávat se na novou půdu. A dobývat ji. Pomalu, kousek po kousku. Dobyl ji znovu, když se...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Národní galerie zmapuje, jak čeští umělci zaznamenali události roku 1989

Rozruch kolem odvolání ředitele pražské Národní galerie Jiřího Fajta zahýbal veřejným prostorem, výstavní chod však...

Od elitářství zpět k lidem? Akademie výtvarných umění slaví 220 let

Akademie výtvarných umění (AVU) slaví 220 let a v průběhu letošního podzimu se chce otevřít široké veřejnosti. Úkol...

Pokud chcete jen úspěch, nemáte šanci, říká oceňovaný fotograf Stranka

Martina Stranku k fotografování přivedla smrt blízkého. To, co se zprvu jevilo jako terapie pohledem do objektivu, brzy...

Premium

Londýnský výtvarník spotřebuje denně 4 obří fixy, čmárá na střechy i auta

Malůvky, čmáranice a automatické kresby neboli „doodles“ zaplavily střechu římského sídla Fendi. A budou se objevovat i...

KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.

Najdete na iDNES.cz