Čtrnáct dní před vyhlášením ceny je jisté jedno: cenu udělovanou umělcům do 35 let získá po tříleté nadvládě žen muž. "Do soutěže se letos přihlásilo nejvíc umělců za celých devatenáct let jejího pořádání, finálovou šestici porota vybírala z celkem 62 výtvarníků," řekl kurátor výstavy Tomáš Pospiszyl.
Výběr finálové šestky naznačuje trend, jakým se současné české umění vydává - podobně jako v předchozích ročnících i letos totiž nad klasickou malbou či sochami vítězí konceptuální tvorba.
Finále 2008Cena Jindřicha Chalupeckého Kde: Dům pánů z Kunštátu |
"Chalupeckého cena se od 90. let hodně změnila, posouvá se forma i žánr směrem k videoartu, pohyblivému obrazu a textu," komentoval kurátor Pospiszyl. Dalším trendem je podle něj i zájem umělců o globální otázky a celosvětové dění.
Ondřej BrodyVyjádření poroty: Ondřej Brody vytváří překvapivě jemné a citlivé videofilmy, ale také provokativně exponované akce a instalace. Ve většině svých děl konfrontuje společenská tabu. Pracuje s otevřeně ukazovanou sexualitou, která může až odpuzovat, i s dalšími reáliemi života. Jeho práce obsahují humor, který se týká spodních vrstev života i samotného fenoménu umění. Na jeho produkcích se nebojme stydět, případně mít neklidné sny. Nedívejme se na ně pohledem voyeurů a uměnoznalců, ale vystavme se jejich přímým nárazům. |
Což ostatně ukazuje už dílo prvního umělce, se kterým se návštěvník výstavy v Domě pánů z Kunštátu setká. Pozoruhodná instalace Ondřeje Brodyho se skládá ze dvou částí, obě ovšem nahlížejí na Čínu a cenzuru v této zemi.
Brody ve vitríně vystavuje obrazy, které zachycují násilí páchané na čínských disidentech. Kuriózní na tom je, že plátna si nechal vyrobit v čínské továrně. "Mailem jsem poslal fotografie, které jsou v zemi cenzurované. Ale v oslovených továrnách nebyl problém je vyrobit a zaslat zpět do Evropy," popsal Brody. Instalaci doplňuje série pěti obrazů, kterou Brody získal od čínského výtvarníka a disidenta s pseudonymem Apple. Ten vlastní obrazy politiků na různých performancích s přáteli různě poškozuje.
Tomáš MoravecVyjádření poroty: Tomáš Moravec zaujal svou schopností kombinovat intervence do veřejného prostoru se silným citem pro uměleckou formu. Ve svých světelných projekcích promítá geometrické vzory na místa, jež jsou spojená s pohybem lidského těla, jako jsou například přechody pro chodce nebo schodiště. Díky nim si uvědomujeme důležitost a význam fyzického pohybu v prostředí našich běžných denních aktivit. |
Zpět do Česka, do Plzně, zavede příchozí druhá místnost, v níž Tomáš Moravec skrze projekci přes meotary nabízí vhled do zdejší architektury, kterou si však sám proměnil - přímo v terénu promítl světelným paprskem třeba chodník tam, kde není, vše zachytil a meotarem znovu promítá na stěnu výstavní síně.
Zbyněk Baladrán a Jiří SkálaVyjádření poroty: Zbyněk Baladrán již několik let patří k nejzajímavějším českým umělcům mladé generace. Často pracuje s nalezeným vizuálním, zvukovým a textovým materiálem. Metodou dekonstrukce se dopracovává k nečekaným reinterpretacím historických dokumentů, obvykle ve formě videoprojekcí. V uvažování Jiřího Skály se opakovaně objevují motivy osobního vztahu k věcem, mezilidské komunikace nebo lidské práce. Ve svém výjimečném projektu Výměna rukopisu transformoval jeden ze základních pilířů lidské identity. Jeho díla jsou založena na logických vzorcích, v nichž je spontaneita a osobní vazba k tématu vyvažována katalogizačními metodami či odkazy ke konvencím minimalismu. |
Pokud by se vítězné dílo ceny skrývalo ve třetí místnosti, Chalupeckého cena by měla poprvé jako laureáta tandem - Zbyněk Baladrán a Jiří Skála totiž vytvořili společné dílo. "Napsali jsme experimentální román, který si lidé mohou postupně přečíst na dvou zvláštních čtecích strojích," popsal Skála.
Rozměrné konstrukce z dřevěných latí a projektorů ovšem na plátna román nikdy nepromítnou vcelku. "Aby si přečetli všechno, museli by lidé přijít na výstavu čtyřikrát," dodal Baladrán s tím, že podobně v útržcích funguje i lidská paměť.
Radim LabudaVyjádření poroty: Médium videa Radim Labuda využívá nečekanými způsoby: někdy je poetický a jindy drsně nekonvenční. Témata současné kultury a umění dokáže propojit se svým vlastními osobními příběhy. Své záběry komponuje téměř jako malby. Na první pohled jsou všední a pomíjivé, někdy v sobě skrývají vyprávění a jindy jsou téměř abstraktní. |
Dílem, které vzniklo vlastně až na vernisáži výstavy, se uvede Radim Labuda. Kamery namířené na žíněnky bude zabírat pětici svázaných dobrovolníků - obětí. "Chci pozorovat situaci, které při tom nastane," říká Labuda.
Vše doplní počítač, na kterém se lidé mohou přes videotelefon Skype spojit s filipínským studentem přivydělávajícím si erotikou přes internet, kterého si Labuda najal, aby s lidmi tentokrát jen mluvil.
Evžen ŠimeraVyjádření poroty: Evžen Šimera se v poslední době věnuje obrazům. Neobvyklých výsledků dosáhl užitím stékajících kapek barvy po plátně, jimiž nahrazuje tradiční malířské postupy. Technologická inovace mu umožňuje prozkoumávat obraz a jeho limity. Hledá styčné body mezi malbou a objektem, autorstvím a náhodou, minimalismem a designem. |
Nezvyklý posun ve vlastní tvorbě nakonec ukazuje Evžen Šimera. Výtvarník, pro něhož byla zatím charakteristická barevná malba, vytvořil černobílý dřevotřískový oblouk Monument Gravitace.
Studuje na něm limity malířství - nechává skapávat černou barvu z pipety, čímž vytváří stinové linky. "Fascinovalo mě, že kapka není pod kontrolou, dílo není ukončeno mnou jako umělcem, ale gravitací," dodal Šimera.
