New York byl založen Holanďany sto dvaatřicet let po objevení amerického kontinentu a původně nesl jméno New Amsterodam. V roce 1664 jej ale dobyli Britové a od té doby je toto město na mapách vyznačeno jako New York.
Vzestup však město zaznamenalo až po válce za nezávislost a vyhlášení Spojených států v roce 1783. Začalo se rozvíjet nejen jako obchodní středisko, ale stalo se také přestupní stanicí na cestě na Západ pro velké množství evropských přistěhovalců.
Jako s metropolí rovnou ostatním světovým velkoměstům můžeme s New Yorkem počítat od přelomu století a v současnosti se počet jeho obyvatel pohybuje okolo osmi miliónů.
V New Yorku je dnes více než tisíc památkově chráněných budov, které můžeme považovat za měřítko soudobé kvalitní architektury.
Chicago je o něco mladší než New Yorku a jeho počátky se datují do roku 1673, kdy na jeho půdu jako první Evropané vstoupili jezuitský misionář Francouz Jacques Marquette a kanadský cestovatel Louise Jolliet.
Prvním osadníkem a v podstatě zakladatelem Chicaga se ale stal o sedm let později lovec a obchodník Jean Baptiste Pointe Du Samble.
Statut města Chicago získalo až v první polovině 19. Století. V roce 1871 ovšem Chicago postihl velký požár, kdy se slibně vyvíjející město proměnilo ve spáleniště.
Již v roce 1890 ale bylo Chicago se dvěma milióny obyvatel opět jedním z nejvýznamnějších amerických měst. Největší rozmach kultury a obchodu ovšem Chicago zažilo v 60. letech tohoto století, kdy počet jeho obyvatel dosáhl sedmi miliónů.
V současnosti má Chicago vůdčí postavení, co se urbanistických a architektonických trendů týče a může se pochlubit i navzdory přerušenému vývoji sto pětačtyřiceti památkově chráněnými stavbami.
