„Nebylo to dosud známo, ale bez Leona by dnes Claude Monet nebyl tím světoznámým umělcem,“ upozorňuje dle agentury AP kurátorka Geraldine Lefebvre.
„Bohatý bratr podporoval Clauda během jeho úvodní životní periody, kdy malíř neměl peníze, klienty a strádal. Ale víc než to. Ona živá paleta, kterou Monet tak proslavil, pocházela ze syntetických textilních barviv, které právě Leon vytvořil,“ popisuje kurátorka. Chemik na ní pracoval v Rouenu, tedy městě, kde vznikla i nejslavnější Claudova díla.
Samotná výstava je výsledkem letitého pátrání. Lefebvre navštívila Monetovy potomky a studovala rodinná alba. Objevila dokonce Leonův portrét od Clauda, který starší bratr ukryl v zaprášené soukromé sbírce a který dosud veřejnost neměla možnost vidět. Na díle z roku 1874 je Leon vyobrazen v černém obleku, s přísným výrazem a červenými, „téměř vínovými“ tvářemi.
Exhibice tak vyvrací dlouho přijímaný závěr, že si bratři byli odcizeni a nestýkali se. „Historici si vždy mysleli, že bratři neměli nic společného. Nemáme totiž žádné jejich společné fotografie ani korespondenci. Ve skutečnosti si ale byli velice blízcí,“ tvrdí kurátorka.
Fotografie obou bratrů. Vlevo Leon Monet, vpravo Claude
Bratři se prý po roce 1900 pohádali, což může být stopou, proč nemáme o jejich vztahu žádné zmínky. „Leon se možná chtěl zbavit všech vzpomínek, možná to byl Claude. Možná v tom byla žárlivost. To už nezjistíme. Je to záhada,“ říká Lefebvre.
Co naopak víme, je to, že Leon svého mladšího bratra podporoval, představil jej dalším umělcům, dával mu peníze a vůbec byl patronem jeho díla. Údajně prý jeho tvorbu nakupoval za vysoké ceny, aby zvyšoval bratrovu reputaci.
„Problém spočíval v tom, že mají stejná příjmení. Vypadalo to, že Claude jen nakupoval svá díla zpět. Ve skutečnosti to ale byl Leon,“ vysvětluje profesor Frances Fowle, odborník na francouzské umění z National Galleries of Scotland. „Tato výstava vrhá na dosud neviditelnou postavu Leona Moneta světlo a taktéž odhaluje šíři jeho záběru. Byl klíčovou figurou,“ dodává.
Bude z něj dobrý barvíř
Vliv staršího bratra totiž samotného Clauda přesahoval. Finančně totiž podporoval i další impresionisty jako byli Camille Pissarro, Auguste Renoir či Alfred Sisley. Ti všichni se prý nad vínem scházeli u Leonova stolu v Rouenu. A právě sem Claude svého bratra následoval, aby zde namaloval svá slavná díla vyobrazující Rouenskou katedrálu v různých obdobích a náladách.
A právě zde také Claude pracoval jako asistent při vývoji barev. Což mohl být klíčový okamžik nejen v jeho životě, ale taktéž ve vzniku impresionismu jako směru.
Leon prý rozpouštěl uhlík, aby vytvořil chemikálii zvanou anilin. Ta vytvářela syntetické barvy v odstínech, kterým přírodní pigmenty nemohly konkurovat. Leonovo filtrování barev proniklo už do Claudovy malby z 60. let 19. století, tedy časů, kdy ještě nebyl slavný. Monet zde ztvárnil svou budoucí manželku Camille v šatech s tak do očí bijícími zelenými odstíny, které dosud nebyly k vidění.
„Francouzský tisk proto vymyslel termín ‚Monetova zelená‘,“ uvedla Lefebvre a dodala, že doboví novináři se malíři zpočátku vysmívali. „V té době říkali, že z něj bude dobrý barvíř.“
Claude Monet je však dnes považován za zakladatele impresionismu, klasika a jednoho z největších tvůrců moderního výtvarného umění. „Neuvěřitelných osmdesát procent všech impresionistů používalo syntetické barvy, které Leon vynalezl,“ dodává kurátorka. „Tyto syntetické odstíny, které byly ve své době špičkou v oboru, umožnily impresionistům zobrazit onen prchavý dojem okamžiku s měnícími se barvami a jasem,“ dodává AP.
Výstava nazvaná „Leon Monet. Bratr umělce a sběratel“ trvá v pařížském Musée du Luxembourg až do 16. července.
