Fotograf Josef Sudek

Fotograf Josef Sudek | foto: archiv

Josef Sudek v „podhradí“ je nejen pro starší a pokročilé

V současnosti jsou na Pražském hradě instalovány dvě fotovýstavy, které mají v názvu slovo chodec: jedna se jmenuje Pražský chodec a představuje práce Jiřího Všetečky, druhá Noční chodec a sestává z děl Václava Chocholy.

Ve skutečnosti adjektiva pražský a noční a substantivum chodec nyní nejpřiléhavěji sedí k výstavě v pražském "podhradí", konkrétně v Ateliéru Josefa Sudka (AJS) na Újezdě.

Jak se stalo v tomto zahradním domku zvykem, prázdninový čas náleží dílům právě toho, kdo v těchto místech kdysi tvořil a po kom je výstavní prostor pojmenován, tedy Josefu Sudkovi (1896-1976).

Již podruhé je letní náhled označen Privatissima, čímž je řečeno, že běží o práce, které Sudek nezamýšlel k veřejné prezentaci.

Podtržením onoho "privátního" smyslu je fakt, že jde o exponáty kabinetně titěrné, o kontaktní pozitivy negativů, jež Sudek neexponoval ve svých proslulých "bednách" s velkými formáty plochých filmů (a ještě jeden privátní aspekt: jde o práce ze soukromé sbírky, konkrétně finanční skupiny PPF, která AJS spravuje). A všechny tyto "drobnosti" byly exponovány v noci a v Praze.

Reálně to v AJS ovšem vypadá tak, že pražská nocturna visí v hlavní výstavní místnosti, zatímco postranní komůrka, s originálem kamenné vany, v níž Sudek pral zrovna vyhotovené fotografie, hostí kvartet rozměrnějších, to již výstavních pozitivů včetně snímku Příchod večera z cyklu Vzpomínky, který měl Sudek v obzvláštní oblibě. Když se v setmělé komůrce rozkoukáte, je na co se dívat, tady se lze kochat mistrovskou škálou polotónů.

Tato dvojkolejnost instalace sice poněkud podrývá oprávněnost názvu celé akce, protože ne všechny exponáty tím pádem jsou anotovaná "privatissima", ale současně ji povyšuje na "opravdovou" výstavu. Kolekce nočních pozitivů ani ne pohlednicového formátu by totiž sama o sobě působila jako víceméně studijní materiál pro starší a pokročilé.

Ale když už jsme u studia: stojí za to se k Sudkovým privátním "titěrnostem" pořádně naklonit a detailněji je studovat - i na těch několikacentimetrových pozitivech je patrná jeho schopnost přenést na filmovou emulzi víc než jen světelnou kompozici, nýbrž také noční melancholii či přímo fatalitu.

JOSEF SUDEK - Privatissima
Nocturno 20.-70. léta 20. století. Koncepce výstavy Helena Blašková, texty Josef Moucha. Ateliér Josefa Sudka, Újezd 30, Praha 1, výstava trvá do 21. září 2008.