Anglický název výstavy není přeložen, a není to ani nutné. V úvodním slově v katalogu autor doslovuje to, co je z fotografií samých zřejmé: "Pokouším se svou výstavou Visions of the New Millennium započít nové období. Založené na hlubokém lidském pochopení přírody. Mé záběry budou prezentovány divákům s cílem pomoci jim vidět krásu a majestátný řád přírody v místech, jako jsou Everglades na Floridě a kalifornské sekvojové lesy ve Spojených státech, nebo v takových lokalitách, jakou je Boubínský prales v České republice, který jsem navštívil a zamiloval si jej."
Butcher, prosycen velkolepostí a důstojností přírody, rozdýchaný v otevřeném prostoru amerického kontinentu a možná i nesoucí v sobě stále ještě něco z hnutí hippies, k němuž kdysi náležel, neostýchá se slov velkých přinejmenším tak, jak rozměrné jsou jeho fotografie. To vše je zřejmé ihned. Ale zkusme Butcherovy vize, zjevení, vidiny, zření či pohledy - to vše v sobě nese víceznačné slovo "vision" - číst aspoň trochu jemněji. Zjistíme, že jeho věc je prosta vší jednoznačnosti.
Butcher snímá přírodní scenerie bez lidí a zdánlivě pouze zprostředkovává spatřenou krásu. Nic z toho by ovšem neviděl a nedokázal podat, kdyby k dotyčné
| Fotografie Clydea Butchera si můžete prohlédnout ZDE |
Tvůrce se svěřuje, jak ho nalezené scenerie energeticky dobíjejí, například k fotografii boubínského pralesa, který vloni snímal časně ráno, poznamenává: "Miluji onu tichou pohodu a mír lesa, a to právě při východu slunce. Jde o vzácné okamžiky, kdy se zdá tak snadné uvažovat o podstatě života a všech jeho krásách a potěšeních, které nám nabízí." Mimochodem: těch několik snímků české krajiny nemá rozměry většiny záběrů z USA - jako kdyby se dojem z "malé" líbezné přírody i takto otiskl do výsledné podoby díla. Clyde Butcher tedy klade maximální důraz na vizuální vjem, ale současně má potřebu doprovodit jej slovy.
Divák u nejedné fotografie zjistí, že je mu bližší právě až poté, co si přečetl její slovní doprovod. Vzniká otázka: Jaká je "čistá" vizuální hodnota oné fotografie? A při opakovaných prohlídkách, když opadne prvotní údiv daný i technickou dokonalostí zvětšenin, se skutečně začneme nad některými záběry ošívat: není třeba záběr sekvojového lesa "jen" dobrý, nejde toliko o zvládnuté řemeslo, o zručnou ilustraci fotografova okouzlení a ušlechtilého záměru? Zpochybnit tu chci jediné: nepochybující velebení, jímž v katalogu výstavy mnohomluvným slovem doprovodil autorovy práce prezident spolupořádající Evropské nadace R. M. Rilka Jiří Kostelecký.
Ten vesměs sugestivního, ale někdy přece jen popisného Butchera staví jako legitimního nástupce slavného amerického krajináře Ansela Adamse (1902-1984), přičemž neopomene zdůraznit, že velcí američtí fotografové včetně Adamse kladli důraz na to, že dílo má zasáhnout diváka samo a totálně, bez dopovězení a interpretací. Tudíž bez toho, k čemu v dobré víře, ba prý v přímo svatém přesvědčení inklinuje Clyde Butcher, jenž v sobě nese nejen tendence vizionářské, ale též misionářské a teatrální. S tou euforií vůbec opatrně: největší sponzorské logo při prezentaci té přírodu velebící výstavy náleží firmě Škoda Auto.
 Velkoformátové černobílé fotografie neporušené přírody přivezl do České republiky jako do vůbec první evropské země americký fotograf Clyde Butcher. (8. 6. 2001) |
