"Odešel," řekla portálu iDNES.cz bez dalších slov jeho manželka Zdena Salivarová a později dodala, že zemřel v noci na úterý ve tři hodiny ráno.
O Škvoreckém |
Pohřeb Josefa Škvoreckého se podle jeho spolupracovníka Václava Krištofa zatím neplánuje. "Na přání manželky Josefa Škvoreckého se pohřeb neuskuteční. Za dva až tři měsíce ale chce zorganizovat rozloučení na univerzitě v Torontu," řekl.
Jako velkou ztrátu vnímá smrt Škvoreckého i další Čech žijící v Kanadě, herec Pavel Kříž. "Není mi vůbec do řeči. Je to pro mě osobně veliká ztráta. několikrát jsme se potkali, i když jsme každý žili na opačné straně Kanady. Nesmírně jsem si ho vážil. Zachránil svou vydavatelskou činností dvacet let české a slovenské literatury, která by jinak neexistovala," napsal portálu iDNES.cz z Kanady (více najdete ZDE).
Škvorecký zemřel na rakovinu v torontské Nemocnici princezny Margaret, uvedl server kanadského deníku The Globe and Mail. O jeho nemoci se mluvilo i v souvislosti s tím, že nepřijel na pohřeb Václava Havla, s nímž ho pojilo přátelství.
Škvorecký za války absolvoval gymnázium v Náchodě, nevyhnul se totálnímu nasazení. Po válce nastoupil na univerzitu, studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, ale už v roce 1946 přestoupil na filozofickou fakultu. Absolvoval v roce 1949.
Škvorecký a SmiřickýNejznámějším hrdinou Josefa Škvoreckého je mladík Danny Smiřický. Postava s autobiografickými prvky se prvně objevila ve spisovatelově prvotině Zbabělci z prostředí východočeského Kostelce na konci druhé světové války. Smiřického osudy na vojně sledoval spisovatel v později zfilmovaném románu Tankový prapor. Řada zápletek, jevících se zpětně humorně, vykreslovala neutěšené poměry v armádě na začátku 50. let. |
Nejdříve učil, po vojně nastoupil do angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury. Pak působil ve dvouměsíčníku Světová literatura, po vydání svého prvního románu Zbabělci musel redakci opustit. V roce 1958 si vzal Zdenu Salivarovou za manželku.
Po roce 1969 podmínky v Československu přitvrdily. Kniha Tankový prapor nesměla vyjít, Škvorecký se pak rozhodl zůstat s manželkou v exilu. Usadil se v Torontu. Od sedmdesátých let přednášel na různých severoamerických univerzitách.
V Torontu také založil nakladatelství '68 Publishers, které vydávalo české exilové autory a v Československu zakázaná díla. Do roku 1993 v něm vyšlo celkem 227 titulů.
Manželé Škvoreckých zůstali v Kanadě i po roce 1989, do vlasti se však často vraceli. V roce 1990 obdrželi z rukou prezidenta Václava Havla Řád bílého lva.
