V 80. letech Hejda spoluzaložil samizdatový časopis Střední Evropa, který v rámci disentu obhajoval hodnoty konzervativního myšlení a tradic. V době normalizace jeho díla vycházela v samizdatu, angažoval se ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Po roce 1989 přednášel kulturní antropologii v Ústavu humanitních věd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Byl rovněž autorem kulturně-historických esejů, které vyšly před dvěma lety knižně. Za své básnické dílo obdržel v roce 1996 Cenu Jaroslava Seiferta.
Zbyněk Hejda se narodil v roce 1930 v Hradci Králové; před dvěma lety mu město udělilo čestné občanství. Po absolutoriu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v Pražské informační službě, krátce pak jako redaktor v nakladatelství Horizont. Ve druhé polovině 60. let patřil mezi mladé autory sdružené kolem časopisu Tvář, kam přispíval poezií, kritikou a esejistikou. Po okupaci v srpnu 1968 se živil jako knihkupec a antikvář. Po podpisu Charty 77 byl domovníkem.
