Auguste Rodin je jednou z klíčových postav evropského umění 19. století a začátku 20. století a jedním ze zakladatelů skutečně moderního, od řeckořímské tradice se vzdalujícího sochařství.
Publikace Rodin, jejímž autorem je francouzský kunsthistorik Gilles Néret, je průřezem celoživotní tvorbou sochaře, a to formou krátkých komentářů k fotograficky zdokumentovaným skulpturám.
Čtenář se tak má možnost seznámit jak se slavným pomníkem Balzacovi, tak se sousoším Měšťané z Calais či Bránou pekel, nemluvě o dalších několika desítkách skulptur, které se soustředí kolem motivů tělesnosti a erotiky, jakýmsi pomyslným vyústěním celé knihy.
Kniha je určená laikům - tomu odpovídá i forma doprovodného textu, jež lavíruje mezi poetickým vyznáním sochaři a zběžným výkladem, co všechno se může v záhybech bronzu skrývat.
Komentář je bohužel někdy až tak citově zabarvený, že máte dojem, jako kdyby byl text mnohem spíše vyznáním než komentářem. Žádnou svébytnou interpretaci kniha nepřináší.
Mnohem spíš vadí ale její neuspořádanost - jednotlivé fotografie Rodinových děl nejsou opatřeny popiskem, navíc nejsou ani tematicky či chronologicky seřazené, takže pokud se chcete k něčemu vrátit, jste odsouzeni k opětovnému listování tam a zpátky.
Z čehož vychází, že se jedná o knížku, která je milým dárkem někomu, koho to vlastně zase až tak moc nezajímá.