Ve svém vrcholném období patřil k nejčtenějším autorům, na jeho knížky se stávaly fronty. Nyní je Vladimíru Páralovi devadesát. Stále nebývale vitální muž má ve svém druhém domově v Mariánských Lázních radost z každého dne.
Než jsem se začala ptát, vymínil jste si, abych vynechala banální otázky, které dostáváte opakovaně a čtenáře nudí. Co spadá do banálních otázek, na které se už zdráháte odpovídat? Takové ty obligátní věci – jak se pořád mám, jestli ještě píšu, jak bilancuju...
Poslední otázka se při vašem kulatém jubileu nabízí, ale budiž, začněme tím, o čem byste rád pohovořil vy. Jedno téma na srdci mám, a to je seznamovací kolonáda. Tuto akci se mi v Mariánských Lázních povedlo před dvěma lety iniciovat. Radnice reagovala příznivě, vyhlásili jsme v rozhlase, že ji pořádáme v pátek v pět hodin. S dovolením bych vám to rád povykládal trošku košatěji.
Cvičím pravidelně. Bez přehánění dobrých sedmdesát let. Je to železný návyk, když vynechám, jsem nesvůj.
Vladimír Páral
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
