André Breton a základy surrealismu
Takhle definuje jeden z nejvlivnějších uměleckých stylů a myšlenkových systémů 20. století Francouz Michel Carrouges (1910–1988) v knize André Breton a základy surrealismu, jež právě vychází česky.
Přestože jde o knihu, již autor poprvé vydal v roce 1950, je dodnes považována za jednu ze základních prací k tématu. Jakkoli za ta léta surrealismus poněkud ztratil pel něčeho, co příliš narušuje zaběhané pořádky.
V době, kdy výtvarná díla surrealistů patří na aukcích k nejdražším a první vydání sbírek surrealistických básníků, a to i u nás, se jim pomalu cenově přibližují, o nějaké kontroverzi může být jen těžko řeč.
André Breton
Význam surrealismu to však v žádném případě nesnižuje, naopak. Práce ukazuje na základě interpretace Bretonova díla, jaká měl „klasický“ surrealismus východiska, jak moc byl napojen nejen na další umělecké styly (jeho kořeny byly zapuštěny v hnutí dada, jež mimochodem právě v těchto dnech oslavilo sté výročí oficiálního vzniku), ale také na vědní disciplíny, samozřejmě zejména psychologii a psychoanalýzu.
Obsáhle se autor také zabývá, a to v české či do češtiny přeložené literatuře na toto téma dosud nebylo tak důkladně pojednáno, vztahem surrealismu a ezoterismu. Což je vztah hluboký, ovšem zároveň paradoxní, vzhledem k tomu, že filozoficky se surrealisté, alespoň zpočátku, vehementně hlásili k Marxovi a jeho materialismu.
André Breton se členy české surrealistické skupiny v roce 1935 v Karlových Varech (zleva André Breton, Jacqueline Breton, Karel Teige, Jindřich Štyrský, Toyen, Paul Eluard).
„Je mimo veškerou pochybnost, že ezoterismus a materialismus stojí proti sobě v nejostřejší nesnášenlivosti. Nezasvěcenec může usoudit, že jsou stejně neslučitelné jako oheň a voda. Přesto jsou oba zároveň póly Bretonova myšlení,“ píše autor v monografii.
Ostatně, pro potvrzení, že v tom André Breton nebyl sám, nemusíme chodit daleko. Náš Vítězslav Nezval, surrealista a celoživotní komunista, byl, jak známo, až fanatický vyznavač astrologie.
