Jejími dosavadními laureáty jsou například Philip Roth, Elfriede Jelineková nebo Ivan Klíma, loni ji získal francouzský básník a esejista Yves Bonnefoy. Lustig je teprve druhým českým spisovatelem, jenž cenu obdržel.
Kafka místo Nobela
Lustiga vybrala mezinárodní porota už na jaře z patnácti navržených kandidátů. "Když jsem se dozvěděl, že Cenu Franze Kafky dostanu, pocítil jsem nejdřív ohromnou radost a potom i zadostiučinění, že někdo oceňuje moji práci. Každý spisovatel má ctižádost napsat něco, co ho přesahuje, co je větší než on," vysvětlil spisovatel.
Lustig dostane bronzovou sochu výtvarníka Jaroslava Róny, která je zmenšenou variantou Kafkova pomníku na pražském Josefově. "Té ceny si nesmírně vážím. V porotě totiž byli i Marcel Reich-Ranicki nebo Hans Zimmermann, jejichž hlasu si cením," řekl Lustig.
Právě literární badatel Hans Dieter Zimmermann, autor berlínského projektu Česká knihovna, který uvedl na německý trh zatím třiatřicet děl české literatury, Lustigovi dnes cenu předá. Je s ní spojena i odměna ve výši deseti tisíc dolarů.
"Kromě svých blízkých budu děkovat hlavně nakladatelstvím, a to hned třem – nakladatelství Mladá fronta, Odeonu a nakladatelství, které je spojené s Nadací Franze Kafky, jež cenu uděluje, hlavně její ředitelce," dodal spisovatel.
Nadace vydala Lustigovu Modlitbu za Kateřinu Horovitzovou v češtině, angličtině, a dokonce v hebrejštině. "Poděkuji také Josefu Hnízdilovi, protože jeho ilustrace v mých knihách jsou vlastně malými uměleckými díly," prozradil.
Arnošt LustigArnošt Lustig se narodil v roce 1926. Jako sedmnáctiletý prošel koncentračními tábory v Terezíně, Buchenwaldu a Osvětimi. V roce 1945 utekl z transportu a zařadil se mezi účastníky Pražského povstání. Po válce pracoval jako novinář, v roce 1968 emigroval přes Jugoslávii do Spojených států, kde přednášel film a literaturu na univerzitě ve Washingtonu. Je autorem desítek novel a povídek, z nichž většina vyšla nejdříve ve Škvoreckého nakladatelství ’68 Publishers v Torontu. Lustig získal i řadu literárních ocenění, za Krásné zelené oči byl dokonce nominován na Pulitzerovu cenu. Už poněkolikáté se o něm letos spekulovalo v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu. - čtěte rozhovor Nobelovku nesmíte přeceňovat |
"Lustigovy prózy z konce padesátých a ze šedesátých let, jako jsou Noc a naděje, Démanty noci nebo Dita Saxová, to jsou výjimečné milníky poválečné české literatury, srovnatelné snad jedině s Hrabalem nebo Kunderou," říká literární kritik Radim Kopáč.
K Lustigovu renomé přispěly i skvělé filmové adaptace, zvlášť sugestivní je Němcovo zpracování Démantů noci z roku 1964. "I když nutno říct, že dnešní Lustig se tomu tehdejšímu velmi vzdálil, a to nejen časově," dodává Kopáč.
