"Stanice Tajga je druhou velkou prózou Petry Hůlové. První byla Paměť mojí babičce, nečekaný a velký objev. V následujících textech jako by spisovatelka hledala své téma. Ve Stanici Tajga se jí podařilo je najít a také velmi dobře zpracovat. Kniha má znovu nevšední látku, atmosféru a navíc i tajemství," uvedl literární kritik Vladimír Karfík, předseda poroty Ceny Josefa Škvoreckého.
Dílo Petry Hůlové Paměť mojí babičce (2002) - Magnesia Litera |
Zmíněnou Pamětí mojí babičce na sebe Hůlová upoutala pozornost už před šesti lety. Za prvotinu získala cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. "Literatura je pro mě formou komunikace, snažím se vést dialog jak se čtenáři, tak i sama se sebou," uvedla Hůlová.
Po jejím debutu následovaly dvě kratší prózy a v roce 2006 skandální Umělohmotný třípokoj, který někteří kritikové označili za balancování na hranici pornografie, přestože mu nechybějí výrazné literární kvality. Za něj získala Cenu Jiřího Ortena.
Oceněný román Stanice Tajga vydaný nakladatelstvím Torst je jazykově dokonalou detektivkou o putování z Dánska na Sibiř. Součástí Ceny Josefa Škvoreckého je i finanční prémie 250 tisíc korun.
Ocenění se letos udělovalo teprve podruhé, loňským laureátem se po Škvoreckého intervenci stal Jan Novák s románem Děda. Letos bylo hlasování poroty složené ze známých spisovatelů jednoznačnější než loni.
