Jeden z nejvýraznějších českých spisovatelů Petr Stančík vydal s publicistou Radimem Kopáčem průvodce po osmdesáti pražských hospodách, které se nesmazatelně vepsaly do historie a nejednou zásadně ovlivnily českou kulturu. Příběhy hostinců, jejich hostů, štamgastů a hostinských jsou leckdy dramatické, strhující, jindy veselé anebo tragické, často až neuvěřitelné.
Byly i mnohasetleté hostince, o kterých píšete, někdy takhle kompletně zavřené? Krčmy se zavíraly, jen když ve středověku udeřil mor, později třeba cholera. Jenže to byly nemoci, co dokázaly vyhladit klidně polovinu populace města či státu. Taky po vyhlášení státního smutku a stanného práva, například v době heydrichiády, nebo za komunistů na Prvního máje. Války hospodám spíše svědčily, protože v boji vysychají hrdla, i když z nedostatku ječmene se vařilo řídké pivo.
Příšerně se tam opil další skladatel Ferenc Liszt a ve dvě ráno vyzval jakéhosi Čecha na souboj pistolemi. Rozmluvili mu ho, ať se na to vyspí, jenže druhý den naštěstí zaspal, na souboj zapomněl a spěchal na koncert, kde hrál jako pánbůh...
Petr Stančíkspisovatel
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
