Kniha pojednává o indickém chlapci Pi, který se uprostřed Pacifiku ocitne na záchranném člunu společně s dvousetkilovým bengálským tygrem zvaným Richard Parker.
Martel se k tomu, že se Scliarovým dílem nechal inspirovat, přiznal v autorské poznámce ke své knize.
"Mám smíšené pocity. Na jedné straně mi lichotí, že můj nápad někdo považoval za tak dobrý, že se jím nechal inspirovat. Na druhé si ale uvědomuji, že pan Martel využil můj materiál, aniž mne informoval nebo se se mnou dohodl. Nápad je duševní
vlastnictví," řekl v telefonickém rozhovoru listu The New York Times lékař Scliar.
Porotu kniha nadchla
„Je to smělá knížka, v níž vynalézavost a tvořivost dláždí cestu víře. Jak říká autor, přinutí vás věřit v Boha - anebo se alespoň ptát sami sebe, proč v něj nevěříte,“ komentovala výrok poroty její předsedkyně Lisa Jardinová. Bookerova cena, od loňska bohatší o jméno nového sponzora, se uděluje za anglicky psaný román autorům z Britského společenství.
„Z těch šesti pěkných nominovaných knih byla ta moje nejšťastnější,“ poznamenal letošní vítěz, Kanaďan španělského původu. Ve francouzštině poděkoval rodině a anglicky britským čtenářům.
V oceněném románu vypráví příběh Pi Patela, jehož otec vlastní v Indii zoo. Pi tam tráví spoustu času, vyhledává si v encyklopediích fakta o chování zvířat a fascinují ho tři náboženství: hinduismus, islám a křesťanství. Když je mu šestnáct, rodina chce začít nový život a na nákladní lodi se společně s částí svého zvěřince vypraví do Kanady. Loď ztroskotá. Na člunu se zachrání Pi, jemuž dělá společnost hyena, orangutan, zebra a zmíněný tygr, který se ukáže být velmi hladovým a nebezpečným. Pi tak zůstane s Richardem Parkerem nakonec sám a musí využít všechen důvtip a odvahu, aby doplul k mexickým břehům.
V eseji Jak jsem napsal Life of Pi Martel líčí, jak čtyři roky sbíral informace o zvířatech a ztroskotání lodí, přečetl bibli, korán i Bhagavadgítu a studoval dětskou psychologii. Cestopisné reálie mu potíže nedělaly: coby dítě diplomata žil v Kostarice, ve Francii, v Mexiku i na Aljašce. Později navštívil Írán, Turecko a Indii, živil se vysazováním stromků, mytím nádobí a hlídáním. V sedmadvaceti začal psát, uvedl se sbírkou povídek, které spojují realitu a fikci.
Martel se v podstatě stal vítězem ještě před slavnostním ceremoniálem, který v úterý v noci přenášela britská televize. Už v polovině října jej totiž oficiální webové stránky organizátora www.bookerprize.co.uk uvedly coby laureáta. Organizátoři se omlouvali, trapas vysvětlovali interní chybou.
Také porotci ujišťovali, že o vítězi rozhodují několik hodin před vyhlášením. Vzteku sázkových kanceláří, které těží z mediálního rozruchu kolem ceny a vypisují na jednotlivé literární „koně“ kurzy, to však nezabránilo. stáhly své tipy, podle nichž byl Martel v kurzu až jako třetí.
 Kanadský spisovatel Yann Martel pózuje se svou knihou Life of Pi poté, co za ni získal nejprestižnější britské literární ocenění Man Booker Prize. |
 Kanadský spisovatel Yann Martel pózuje se svou knihou Life of Pi poté, co za ni získal nejprestižnější britské literární ocenění Man Booker Prize. |
 Kanadský spisovatel a letošní držitel nejprestižnějšího britského literárního ocenění Man Booker Prize pózuje se svou knihou Life of Pi. |
 Obálka knihy Life Of Pi kanadského spisovatele Yanna Martela, který je letošním držitelem britského prestižního ocenění Man Booker Prize. |
