Nevzrušivý návrat k erotice revuální

Kuriozitou a nic jiného než kuriozitou je Erotická revue, přesněji její první ročník, který je datován říjnem 1930 až květnem 1931. Nakladatelství Torst nyní vydalo reprint původního vydání (a stejně tak učinilo s následujícími dvěma ročníky této revue, jež byla soukromým tiskem Jindřicha Štyrského). V tiráži původního vydání se zdůrazňuje, že tento tisk "nesmí býti veřejně prodáván, ani vyložen, ani půjčován, ani jinak rozšiřován nebo zařazován do veřejných knihoven".

Dobový význam Erotické revue byl jednoznačný: měla své místo vedle avantgardních revuí, jakými byly Kvart, ReD, Odeon, Zvěrokruh a další. Zdůraznila příklon k surrealismu, lépe řečeno k aktivitám pařížské surrealistické skupiny v oblasti výzkumu erotiky a sexu. Zápisy ze skupinových schůzí téhle skupiny, konaných mezi 27. lednem a 31. lednem 1928 pod názvem Pátrání surrealistů v oblastech sexuálních, jistě patří k tomu nejzajímavějšímu, co Erotická revue přinesla. V tehdejším Československu surrealistická skupina ještě neexistovala, byl zde artificielismus, jakási domestifikovaná forma surrealismu, daná heslem: svobodu imaginaci.

Hlavním městem pro naše avantgardisty byla Paříž. Všechna inspirace a iniciace pocházela odtud a schůze tamějších surrealistů byly velikou výzvou k diskusi na tabuizovaná témata (sadismus, pederastie, homosexualita a lesbismus, exhibicionismus a.j.) Kupříkladu André Breton prohlásil, že muži, jako byl markýz de Sade je vše dovoleno, neboť dokázal nasadit život pro svobodu mravů. Ale současně se právě Breton postavil proti existenci bordelů, neboť jsou to místa, která se příliš podobají "asylům a vězením".

Erotická revue I.

Reprint původního vydání z října 1930.

Torst, Praha 2001

132 stran, náklad a cena neuvedeny

Prodává za 149 korun. 

Štyrského soukromý tisk nevyvolal žádný skandál ani veřejnou diskusi na ožehavá témata. Byl to sborník různorodého obsahu. Prezentoval literáty od Aretina, Voltaira, Rimbauda až k Nezvalovi a Halasovi. Ale také ukázky lidové slovesnosti a folklóru z velkoměstských periferií. Ukázky erotiky orientální hned vedle banálních pornografických kreseb. Kvalita příspěvků kolísala, ale byla spíše podprůměrná. Zajímavé je, že ničím nepřispěl autor revue, malíř Jindřich Štyrský, do části výtvarné zařadil především kresby Toyen, které se ovšem držely linie ilustrátorské, zcela v duchu rustikálních předloh olbřímích falů a rokokových lesbických scén v budoáru. Karikaturisté a ilustrátoři (V. H. Brunner, František Bidlo, Adolf Hoffmeister, Antonín Pelc) se smyslem pro všechno bizarní a groteskní zdůraznili nepevnost hranice mezi erotismem a pornografií.

Problém na který Štyrský narazil byl zásadní povahy: jak spojit tvaroslovné experimenty a výboje umělecké avantgardy s tabuizovanými tématy sexu a hlavně pornografie, která je založena na nejpopisnějším realismu. Problém neřešitelný, ale také málo zajímavý! Zvláště dnes, kdy se přestávají hledat umělecké "propustky" do světa sexuality a také se pouze konstatuje, že nelze mluvit otevřeně o sexu a nebýt sexuální.

Tedy: jestli vůbec něco reprint Erotické revue přináší, je to ukázka koloritu nedávné doby, která zajisté měla svoji měšťáckou prudérní morálku a také pohotové cenzory. Co ale tato společnost a kultura neměla, to byli velcí umělečtí erotikové.

František Bidlo: Lidská komedie.

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).

Ilustrace z reprintu publikace Erotické revue I (1930-31).