Tereza Boučková

Tereza Boučková - ze křtu knihy Rok kohouta 22. 4. 2008 v Paláci knih Luxor | foto: Jovan Dezort

Knižní tipy: Smradi po letech

Tereza Boučková přichází s tématem, které by mohlo komukoli jinému srazit hlavu - na tu či onu stranu. Autorka Smradů je ale nejen vybalancovala, ale napsala jeden z nejpůsobivějších českých románů poslední doby.

Předcházející knižní tipy najdete ZDE

TIP TÝDNE - Beletrie
TEREZA BOUČKOVÁ: Rok kohouta
(Odeon)
Titul nové knihy známé spisovatelky (vycházející celých deset let po její předchozí próze Krákorám) by mohl zavádět: ale skutečně se tu nejedná o narážku ani ironii ve vztahu k autorčinu původu (jak je dobře známo, je dcerou spisovatele Pavla Kohouta), nýbrž se váže k čínské astrologii: ve znamení kohouta se Boučková narodila. A její román je plně autobiografickým dílem. Vypráví svůj příběh, který je svým způsobem volným pokračováním filmu Smradi, který v roce 2002 natočil Zdeněk Tyc. Leitmotivů je zde několik, mimo jiné spisovatelčiny problémy s tvorbou a s bezúspěšnými pokusy o realizaci dalšího filmového scénáře, ale nejsilnější linií je bezesporu nezvladatelnost obou osvojených romských chlapců, kteří dorostli do téměř dospělého věku a přes veškerou péči a lásku adoptivních rodičů se v jejich chování projevují rysy zřejmě zděděné po biologických předcích.

TIP TÝDNE - Napětí
MIKE RESNICK (ed.): Kdo je vrah?
(Albatros Plus)
Antologie povídek na pomezí žánrů detektivky a sci-fi, tedy něčeho ještě na začátku 90. let ortodoxními příznivci obou žánrů odmítaného, nevznikla tak, jak běžně podobné soubory vznikají. A "pravomoc" jejího editora sahala mnohem dál, než bývá zvykem, totiž až na hranici spoluautorství každého z dílek, pod nimiž jsou podepsáni autoři typu Raye Aldridge, Pat Cadiganové nebo Rogera MacBridea. Mike Resnick totiž vymyslel stručné několikavěté nástiny dějů či hlavních myšlenek několika povídek, až teprve poté dal vybraným autorům vybrat a námět převést v kompletní text. Výsledek se stal v roce 1992 ve svém žánru senzací a v češtině nyní vychází poprvé.

TIP TÝDNE - Pro děti
GOSCINNY & SEMPÉ: Polívka nemá rád zmrzlinu
(Albatros)
I závěrečný díl série Nové Mikulášovy průšvihy, který k vydání připravila dcera autora Reného Goscinnyho Anne Goscinnyová z pozůstalosti svého otce, by vlastně bez uzardění mohl figurovat mezi tipy rubriky "Klasika" - protože v kategorii knížek pro dnes odrostlé, kdysi mírně rozjívené žáky druhého stupně základní školy o moc víc idolů neexistovalo. A pokud ten zábavný svět funguje i na alespoň část dnešní generace, je to hodně dobře.

TIP TÝDNE - Klasika
CHARLES DICKENS: Záhada Edwina Drooda
(Albatros)
Jeden z nejvýznamnějších anglických spisovatelů napsal svou "duchařskou detektivku" těsně před smrtí - a nestačil ji dokončit, což se vzhledem k žánru a tématu jeví jako neodpustitelné. Příběh byl mnohokrát dokončován Dickensovými nástupci a záměry původního autora byly luštěny snad desítkami badatelů a literátů. Tyto pokusy shrnuje ve vyčerpávajícím doslovu spisovatel Josef Škvorecký. Svůj esej uzavírá: "Nejsilnější konec románu o Droodovi je možná to, že konec chybí."

TIP TÝDNE - Pro poučení
RADIM KOPÁČ: Otočila jsem hlavu tím směrem...
(Protis)
Známý literární publicista a editor Radim Kopáč si velmi často vybírá jako témata svých článků i knih autory pohybující se v různých smyslech slova na "hraně". Takové jsou i názory některých z žen, s nimiž vedl své rozhovory v letech 2005-07 pro různá periodika a nyní je uspořádal do podoby knihy. Jejím konceptem je vypovědět o ženském pohledu především na literaturu, a to v podání básnířek, prozaiček, ale i publicistek a rozhlasových pracovnic. V první řadě ale žen s často zajímavými životními příběhy a každopádně originálními názory a způsobem uvažování.

DÁLE VYŠLO:
AMALIA DÝCHÁ ZHLUBOKA
(dybbuk)
Sborníkem pěti současných rumunských divadelních her autorek Aliny Nelegy a Lii Bugnar a autora Mihaie Ignata bohulibě navazuje nakladatelství dybbuk na ediční záměr představovat literaturu u nás nepříliš známých jazykových oblastí, jehož výsledkem ostatně byla loňská Magnesia Litera pro Petra Cimpoesu.

PAVLA JAZAIRIOVÁ: Jiná Afrika (Radioservis)
Další kniha známé rozhlasové reportérky s velkým množstvím fotografií se tematicky vrací do oblasti vyprávění jejích prvních knih (mj. Sahara všedního dne, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru). Píše vesměs o věcech, které průvodce neuvádějí, a podklady sbírá na svých cestách po Mali, Senegalu, Alžírsku a Tunisku.

"NA TÉMA UMĚNÍ A ŽIVOT" (Host)
S podtitulem F.X. Šalda 1867-1937-2007 vychází reprezentativní průřez současným literárněvědným myšlením o díle zakladatele moderní české umělecké kritiky. Jeho základem jsou texty vzniklé pro potřeby mezinárodní vědecké konference, jež proběhla v létě 2007 v Brně k Šaldovým výročím.

A. A. FAIR: Vrah má mít doktorát (Nakladatelství XYZ)
Že vám není autor téhle detektivky příliš znám? A což takhle jeho pravé jméno Erle Stanley Gardner? Po příbězích s advokátem Perrym Masonem přivádí spisovatel na scénu dvojici soukromých detektivů Donalda Lama a jeho svéráznou šéfku Bertu Coolovou - a vražedný příběh, jenž v době prvního vydání přispěl k novelizaci kalifornského zákoníku, může začít.

LIBOR BUDINSKÝ: Deset prezidentů (Knižní klub)
Životy deseti mimořádně zajímavých mužů - většinou nejen proto, že zastávali nejvyšší státní funkce - jsou v třistastránkové knížce logicky načrtnuty hodně "z rychlíku". A pochopitelně jsou o mnohých z nich vyzobány hlavně "zajímavosti" na samé hranici bulváru.

SIBYLLE KNAUSSOVÁ: Markýza de Sade (Ikar)
Románový příběh manželství "největšího zvrhlíka všech dob" markýze de Sade a jeho ženy Renée-Pélagie, s níž měl tři děti a z Bastily, ve které vymýšlel svá - mnohé dodnes šokující - literární díla, jí psal něžné milostné dopisy.

BRIAN AZZARELLO, EDUARDO RISSO: 100 nábojů - Záblesk druhé šance (BB art/Crew)
Další díl série známé dvojice komiksových tvůrců přináší noirový příběh o kufříku, s jehož pomocí lze beztrestně vraždit, o dvojici gamblerů, jejichž vzájemné problémy onen kufřík řeší i o zmrzlináři s temnou minulostí...

WILLIAM DIETRICH: Napoleonovy pyramidy (Knižní klub)
Napínavý historický thriller zavádí čtenáře nejprve do porevoluční Paříže, posléze pokračuje v Egyptě, kde se Napoleon Bonaparte pokouší najít starou moudrost tvůrců pyramid. V jeho doprovodném vědeckém týmu je i Američan Ethan Gage, který vypráví tento příběh.