Ilustrační foto Instagram

Ilustrační foto Instagram | foto: Profimedia.cz

Rodí se nový žánr. „Jsi k mání? Řekni bod tání,“ veršují na Instagramu

  • 12
Sociální sítě už nejsou jen útočištěm pro přefiltrované fotky z dovolených a kaváren. Mladí básníci si je proměnili ve svá malá nakladatelství. Nejoblíbenější je u nich Instagram. Mají však tyto snahy literární hodnotu a dá se mluvit o poezii?

Začalo to u malé indické emigrantky, která se v pouhých čtyřech letech ocitla v odlišné kultuře i zemi, neznalá angličtiny. Paradoxně řeči, která jí později přinesla světový úspěch. Na sbírky pětadvacetileté Rupi Kaur, která žije v Kanadě, se nyní ptají čtenáři v knihkupectvích po celém světě včetně České republiky.

U nás se její sbírka Mléko a med dostala na seznam nejprodávanějších knih. Zčásti díky podpoře, kterou knize vyjádřily celebrity Instagramu včetně jedné z nejsledovanějších – Teri Blitzen. Proč tam a ne například na Facebooku? Právě Instagram, platforma pro sdílení fotografií a videí, totiž před čtyřmi lety přinesla kanadsko-indické básnířce úspěch a inspirovala tisíce mladých po celém světě vydat se cestou moderního instapoety. Se zpožděním pak trend dorazil i do Česka.

Instapoezie v plenkách

Dříve stačilo třikrát nepřijít na rande. Ester a Josefina byly hosty Za scénou

Ester Geislerová a Josefina Bakošová v pořadu Za scénou

Stejně jako v případě Rupi Kaur a jejích zahraničních kolegů je i u nás kvalita instagramového básnění kolísavá. Navíc se čeští instapoetové na rozdíl od svých zahraničních souputníků příliš nevrhají do kontroverzních témat. Za hranicemi se přitom otevřeně řeší tabuizovaná menstruace, potraty nebo sňatky homosexuálů. České autory to pak omezuje buďto na emotivní památníčkové výlevy vlastních dušiček, nebo v mnohem lepším případě humorné a satirické hříčky s jazykem.

Právě ty jsou doménou básníka a hudebního textaře Petra Soukupa, kterému se daří žánru instapoezie vtisknout tvář. Na rozdíl od zmiňované Rupi Kaur na Instagramu nezačínal a své básně nejprve vydal knižně. „Za pět let jsem vydal čtyři sbírky – 2/3 chlapa, Skecy, Vyšší plevel a Milovat šohaiku. Pořádně se ale začaly prodávat až tento rok od února, a to díky Instagramu. Během tří měsíců se všechny vyprodaly,“ ilustruje, jaký vliv může mít několik příspěvků na sociálních sítích.

V začátku stačilo, že na jeho profil odkázala herečka Ester Geislerová skrze svůj úspěšný projekt Esterajosefina. Pod dvojsmyslnými říkačkami typu „Ty. Největší chyba, jakou jsem kdy udělal,“ nebo „Začínám tě milovat i oblečenou“ začala stejně jako v případě delších básnických příspěvků přibývat oblíbená srdíčka.

V tuto chvíli Soukupa na Instagramu sleduje něco přes sedm tisíc lidí. Právě kvůli nim se na podzim vydává na autorská čtení po celém Česku. V prosinci pak plánuje přijít s novou dvojsbírkou.

S jazykem a vrstvením významů si stejně jako Soukup hraje ještě úspěšnější profil zapiskyumelce, který navíc autor doplňuje o ilustrace. Stejný koncept přijal za vlastní i uživatel mxre_cxtu s pěti tisíci sledovateli.

08.května 2018 v 19:49, příspěvek archivován: 01.června 2018 v 15:17

Nebojí se kopírovat

Další profily už bohužel spadají spíše do kategorie památníčkových příspěvků intelektuální mládeže, která se trápí zlomeným srdcem nebo zoufalým údělem lidské existence s první cigaretou a sklenkou v ruce. Někteří pak až příliš okatě vykrádají své vzory, kterými není nikdo jiný než Václav Hrabě nebo František Gellner, což je u generace vychované Googlem trochu zarážející. Stejné verše si i člověk poezií nepolíbený může jednoduše vyhledat.

Povahu deníkových zápisků v některých příspěvcích spatřuje i básník a spisovatel Radek Malý. „Některé mi připomínají insitní zápisky z památníků našich babiček a maminek,“ glosuje. „V lepších případech pak inklinují k mnohasetleté tradici kaligramů a vizuální poezie,“ dodává

Sám žánr instapoezie Malý označuje za nový specifický výtvarně-slovesný útvar, který podle něj nemá smysl připodobňovat k poezii nám známé z evropské literární tradice. „Podobně jako slam poetry si našla své posluchače, je možné, že vznikne subkultura instagramových příspěvků pracujících se slovem. Někdy je patrná například snaha o rým, tudíž se autoři k tradici vztahují, ale často jde o kalambúry, slovní hříčky, nápady,“ vysvětluje.

06.května 2018 v 17:30, příspěvek archivován: 01.června 2018 v 15:21

Stručnost nevadí

Stručnost jednotlivých příspěvků pak jako problém nevidí. „Není básni na závadu – připomeňme například japonský útvar haiku sestávající z pouhých sedmnácti slabik se staletou tradicí. Žijeme v rychlé době, která si žádá stručnost,“ myslí si. „Na druhou stranu poezie vyžaduje soustředění a odstup. Něco, co by přesáhlo hranice slovní hříčky a okamžitého nápadu,“ naráží na potenciální problém v umělecké hodnotě básnických a literárních snah na Instagramu a sociálních sítích obecně.

Úplně trend ignorovat by však nebylo na místě. Ačkoliv je žánr ve svých začátcích, už brzy by mohl formovat literární vkus a názor mladé generace. Právě kvůli tomu, že je online. Obzvlášť poezie je totiž pro většinu žáků základních škol v dnešní době hlavně povinností naučit se stručnou typologii rýmů a traumatizujícím zážitkem spočívajícím v recitaci Jiřího Žáčka a Jaroslava Seiferta před zraky celé třídy.

Buď se tedy ke zmiňovaným instapoetům přidají další a společnými silami otevřou další kapitolu ve vnímání české slovesnosti, nebo zůstane u několika autorů, pro které bude Instagram milou zálibou. Byla by to však škoda, protože od dob slam poetry literaturu nové žánrové fenomény míjejí obloukem.