Patřil k těm, kteří první křesťany pronásledovali, ale když jednou putoval do Damašku, měl vidění: oslnilo ho světlo a slyšel hlas: Proč mě pronásleduješ? A tento muž, který nepatřil k původním dvanácti učedníkům Ježíše, se stal jedním z nejhorlivějších propagátorů nové víry.
Pro Paulu Fredriksenovou je Pavel produktem judaismu první půle prvního století našeho letopočtu. Judaismu ovlivněného apokalyptickými, eschatologickými vizemi biblických proroků o příchodu království Božího, jehož brzký příchod je pro Pavlovy současníky signalizován Ježíšovým zmrtvýchvstáním. O bezprostřednosti této události byl přesvědčen i Pavel a další apoštolové, kteří se rozhodli šířit Ježíšovo poselství i mezi ostatní národy, nejen mezi Židy.
Zásadním předpokladem bylo, aby i ony začaly vyznávat jedině boha Izraele a přestaly uctívat modly – pohanské bohy. To ovšem bylo v rozporu s tehdy převládajícím přesvědčením o úzké spojitosti mezi bohy a osudem lidí – zavrhnou-li lidé své bohy, přijde trest. A právě obava z mstících se bohů, upozorňuje Fredriksenová, byla hlavním důvodem pronásledování prvních křesťanů.
Autorka podrobně popisuje Pavlovy misie v tehdejším řeckořímském světě, hojně cituje z jeho listů Římanům, Galatským i dalších a nevyhýbá se ani rozboru rozporů mezi Pavlem a názory některých jiných apoštolů včetně Petra. Šlo například o obřízku – Pavel ji od nově věřících pohanů nevyžadoval, stejně jako dodržování ostatních židovských předpisů týkajících se třeba jídla. Z tohoto jeho postoje se mimochodem později vyvinulo mínění o Pavlově antisemitismu.
Ježíšův návrat s příchodem Božího království se za života apoštola Pavla a jeho vroucně v to věřících současníků neuskutečnil. Tehdy ani později. Vzniklo však hnutí, které navzdory pronásledování dobylo nejprve země okolo Středozemního moře a během následujících staletí postupně celou planetu.
Apoštol Pavel je brán jako zakladatel křesťanství. Text Pauly Fredriksenové o jeho významu, doplněný četnými vysvětlivkami, není právě snadné čtení, ale je nesmírně poučné pro každého, koho zajímá jeden ze zásadních kořenů, z nichž vyrostla naše současnost.