RECENZE: The Killers na albu Pressure Machine pulsují skutečným životem

Americká kytarovka The Killers na koncepčně laděné desce Pressure Machine svlékla okázalý sametový kabát a oblékla si tričko a košili. I v outfitu dělnické třídy jí to ale sluší náramně.

Kapela The Killers | foto: Danny Clinch

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta The Killers

Prakticky hned po vydání loňského alba Imploding The Mirage oznámili The Killers, že začínají pracovat na následovníkovi. Ten dostal jméno Pressure Machine a překvapen bude ten, kdo by od „zabijáků“ čekal další porci bombastických kapesních rockových oper. Pressure Machine je po textové stránce koncepčním albem – zpěvák Brandon Flowers se při psaní textů inspiroval vzpomínkami na dětství a dospívání v Utahu a právě tyhle příběhy drží desku pohromadě, díky nim má osobitou atmosféru a také do značné míry určují jeho hudební směřování. 

The Killers už od dob druhé desky Sam’s Town vzhlíželi ke stadionovému rocku Bruce Springsteena v dobách desky Born In The USA. Na novince opět kráčejí v jeho stopách, ale tentokrát je to spíš Nebraska. Zkrátka komorní, intimní album na první poslech prosté jednoznačných hitů. Jakmile se ale do něj zaposloucháte, zjistíte, že The Killers ani v nejmenším nezklamali. 

Znovu zkomponovali dostatek kvalitních songů, jen prostě už nemají ty velikášské ambice jako v minulosti, kdy chtěli být rovnou dalšími U2. Poslechněte si třeba křehký duet Brandona Flowerse s Phoebe Bridgers Runaway Horses. Řekli byste, že je to ta samá kapela, co před lety bodovala se skladbami Somebody Told Me nebo Mr. Brightside?

I v písních, kde se The Killers přece jen pustí do klenutých refrénů a tanečních rytmů, znějí přece jen ukázněněji, ne tak velkolepě. Nad konfetovou euforií vítězí střídmější nostalgie a smutek, jak dokazuje jedna ze svižnějších skladeb In The Car Outside. Souvisí to s už zmíněnou textovou stránkou, kterou se vyplatí prostudovat opravdu pečlivě. Flowers jako kdyby našel na půdě krabici starých starých fotografií, zažloutlých novinových výstřižků, probíral se jimi a na základě vzpomínek, které mu evokovaly, napsal silně osobní texty. 

Spojnicí je tiché město, Quiet Town, které z klidu nevyruší ani taková tragédie jako úmrtí několika dětí pod koly vlaku Union Pacific. „V tomhle tichém městě k sobě mají rodiny blízko/dokonce si na noc ani nezamykají dveře“, zpívá Flowers a není úplně jasné, jestli to myslí jako výtku nebo jako potěšené konstatování. Podobně nezúčastněně zní i hudební doprovod, ovšem díky silné atmosféře dokáže vzpomínky na strašlivou událost velmi silně vizualizovat, aniž se uchyluje k lacinému patosu.

Pressure Machine

80 %

The Killers

Podobně silně fungují i další skladby – Desperate Thing vypráví příběh policisty, který se zamiluje do oběti domácího násilí a rozhodne se násilníka zabít. „Lidi zkrátka dějí zoufalé věci“, konstatuje Flowers v refrénu a znovu nechává na posluchačích, aby se s tím popasoval po svém. Titulní Pressure Machine zhudebňuje ono známé „s dětmi si užívejte každý okamžik, než se nadějete, vyrostou a dospějí“, Terrible Things začíná jako standardní folkrocková balada, ovšem její text je o frustrovaném teenagerovi, který zjistí, že je gay a přemýšlí o sebevraždě.

Tohle všechno se právě teď děje v mnoha koutech planety. Někdy to skončí dobře, jindy špatně, ale takový už je lidský život a vždycky bude, vzkazují The Killers, kteří ho na Pressure Machine zachytili s obdivuhodnou upřímností a autenticitou.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta The Killers