Taha se vtělil do hudby světa

Alžířan Rachid Taha se v době místní války o nezávislost přestěhoval s rodiči do Francie. Nějakou dobu byl nezaměstnaný, pak myl nádobí, dělal v továrně a živil se jako diskžokej ve francouzských klubech. S kapelou Carte de Sejour hrál rock kombinovaný s arabskou lidovou muzikou rai, začátkem devadesátých let rozšířil svůj rejstřík o elektronickou taneční hudbu. Tahovo nové album Made In Medina všechny tyto vlivy soustředí, vše se tu navzájem mísí.

Například v písni Ho Chérie Chérie se Rachid Taha vrací ke staré arabské zpěvnosti, již kombinuje s francouzštinou. Jiné nahrávky se blíží k britské metropoli, hlavně díky pulsujícím tanečním rytmům nebo řezavé kytaře jeho dlouholetého kolegy a producenta Stevea Hillagea.

Pak se Taha přenese do marockého Marrákeše, hypnotizován monotónními vlnami tamější hudby, které propadli i "exzeppelíni" Jimmy Page a Robert Plant. A ve skladbě Verité se nechává pobízet funkujícím hukotem muziky z amerického New Orleansu.

Tahovou muzikou protéká energie; původně byla možná jen rocková, avšak nyní je každý tón, ať už arabský, pařížský nebo londýnský, unášen jakýmsi společným proudem. Taha s ním splývá a nabírá další stylové podněty, podobně jako se v metropolích světa naplavují a zabydlují noví přistěhovalci. Je to muzika roku 2001.