Fanoušci budou pravděpodobně spokojeni. Už proto, že i s dvěma bonusy – filmovou písní The Perfect Kiss a nahrávkou z audioknihy Fína čokoláda – je tu dvacet skladeb, což je dnes na běžnou řadovou desku opravdu nečekaná nálož.
Jenže asi polovina desky nestojí za nic. Jsou tu samozřejmě zdařilé kousky jako Paralelní světy (Čí bys byl) od bratrů Balcárkových ze skupiny Light & Love, u nichž není třeba pochybovat o autorské i produkční potenci. Příjemně překvapí velkolepá orchestrální nahrávka V trávě budem spát a dobře se poslouchá balada Nad Vltavou, která disponuje gramotným textem i decentními smyčci v pozadí.
Obecně i na desce platí, že Vondráčkové a jejímu hlasu sluší pomalejší a něžnější polohy. Proto je minimálně diskutabilní rozhodnutí album z velké části zaplnit skladbami spíše tanečními, včetně písně Dej si cíl, kde přes rychlou kadenci zpěvu není slovům skoro rozumět. Smutnou ukázkou nedotaženosti je titulní a úvodní Růže, kde Vondráčková slabikuje „jen tak zdobit, jen se krášlit, to mi teda nestačí, ne, to pro mě vůbec není“ a působí jako puberťačka, jež právě nachází sebe samu. Než nastoupí přeprodukovaný refrén a zpěv v něm zcela zanikne. V tu chvíli se chce říct: naštěstí.
A pak je tu píseň Zásah, k níž už v září vyšel taneční klip, jenž pozvedl nejedno obočí. Jde o coververzi letitého hitu Hot Stuff od Donny Summer.
Růžeautor: Lucie Vondráčková |
Stejnou píseň, pro změnu pod názvem Závrať, zařadil na svou letošní desku i Karel Gott a oba svorně z výborné skladby bohužel odsáli veškeré kouzlo. Gottova verze je bez energie, Vondráčková zase tu svou postavila na poněkud tupém tanečním rytmu a hodně umělé muzice. Klip je dobré vidět, protože ukazuje, kudy se v muzice spíše nevydávat. Ale i poslech nahrávky s infantilním textem stačí.
Je to škoda. Protože zpěvačka dělá svou hudbu očividně s láskou a poctivě. Asi to příště bude chtít lépe si vybrat autory a producenty.
