RECENZE: Ten hlavní přítel Karlu Gottovi na nové desce chyběl

Karel Gott přichází s novým albem. Ke spolupráci na něm tentokrát přizval kromě svých vrstevníků i tvůrce o jednu až dvě generace mladší.

Karel Gott | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Karel Gott: S pomocí přátel

Nápad oživit tvůrčí tým pěvecké legendy mladou krví samozřejmě není ani nový, ani neobvyklý, rozhodně však stojí za pozornost, zvlášť u takové "instituce", jakou právě Karel Gott je.

Řekněme si nejprve jednoznačná pozitiva. Tím prvním je už sama existence alba, jež dostalo beatlovský název S pomocí přátel. Karel Gott samozřejmě hravě sestaví koncertní program z titulů ověřených desetiletími, které nejen zná celý národ, ale na jejich kvalitě se shodnou i ti, kteří "Mistra" dvakrát nemusí.

S pomocí přátel

50 %

Karel Gott

Supraphon 2014

Gott přesto nadále pracuje a neohlíží se na prognózy odsuzující hudební nosiče na smetiště dějin. A i když i nadále bude nejspíš haly objíždět s programem z převážné většiny tvořeným starými hity, jako to dělá každý interpret jeho generace, nepochybně má v plánu alespoň některé z novinek do programu zařadit, jak naznačuje v rozhovorech. To není tak úplně běžné.

Za pozitivum lze nepochybně označit i to, že se Gott v 75 letech dobře drží pěvecky. Samozřejmě že jeho hlas už nemůže být to, co byl v období zpěvákovy největší formy. Ovšem Karel Gott evidentně své autory nekrotí co do rozsahu zejména ve výškách.

A i když právě tato výkladní skříň každého tenora je u Gotta už mírně zadýchána, nemusí se za svoje výkony stydět. V závěrečné a patrně nejzásadnější písni alba Testament to zpěvák rozmáchle rozpálí tak, že v jeho projevu cítíme až cosi existenciálního.

Luštění tajenky

Jenomže Gottova slova o snaze překonat přicházející stáří, která mu do úst napsal Ondřej Brzobohatý a hudebně je doprovodil vyloženě hapkovskou klavírní dramatikou, podporovanou smyčci, tvoří jednu z výjimek, kdy se za naleštěným "nic" nachází alespoň stopa důvěryhodnosti a nefalešného prožitku, jakkoli stejně jako většině ostatních textů ani tomuto neunikly prostředky cílené srdceryvnosti a klišé.

Lze samozřejmě snadno namítnout, že u Gotta texty fungují jen jako doplněk a že důležité je pouze správně vyluštit křížovku dlouhých samohlásek, ve kterých se interpret může pěvecky předvést.

Jenže: písničku Kluk s velkou vášní, také jednu z těch pár důvěryhodnějších, byť ji Gott mohl a jistě stále uměl nazpívat výrazově mnohem lépe, věnuje Jiřímu Štaidlovi. A ten přece napsal Gottovi nepočítaně textů, které nejen "našly tajenku", ale zároveň skutečně "mluvily".

Jako z Kesselu

Možná by se takoví autoři našli pro Gotta i dnes, sázka na "mladé" – Olgu Lounovou, Radka Bangu, Viktora Dyka, Martina Chodúra, ba ani Michala Malátného – prostě nevyšla. Problém je v tom, že se všichni vyzvaní snažili, hudebně i textově, přizpůsobit Karlu Gottovi, nikoli naopak.

Kdyby nabídli zpěvákovi sice z jiné doby, ale se stále mladistvou myslí svůj skutečný rukopis, nemuselo to třeba dopadnout automaticky lépe, ale šlo by minimálně o zajímavý pokus.

Karel Gott a Petr a Pavel ORM

Vyloženým omylem se stalo zařazení dvou písní německé provenience, odpudivě znějící umělohmotné retro jako z dob Ein Kessel Buntes.

Nic z toho nemuselo nastat, kdyby albu S pomocí přátel nechyběl "přítel" nejdůležitější. Totiž skutečný a moderní producent, který by takovému pojetí alba dokázal dát jiskru, znal současnou scénu a vybral autory, kteří se z toho, že mohou spolupracovat s Karlem Gottem, nerozklepou. Petr a Pavel Orm někým takovým, při vší úctě, rozhodně nejsou.