Britští Kosheen jsou v Česku častými hosty a v letošním roce přijíždějí už podruhé. V rámci turné k aktuálnímu albu Damage odehráli v dubnu dva vyprodané koncerty v pražském klubu Roxy. Nyní se vracejí na letní SázavaFest a podle dýdžeje a producenta Darrena "Decodera" Bealea se už nemohou dočkat.
Čím to, že právě v Česku vystupujete tak často?
V prvé řadě jezdíme tam, kde je o nás zájem. Naše koncerty v Česku mají úspěch, a tak nás pořadatelé zvou znovu - to je jednoduchý byznys. V případě Česka nás to těší dvojnásob, není země, kam bychom jezdili raději. Tentokrát prý hrajeme na festivalu v krásné krajině u řeky, což zní velmi lákavě a romanticky, takže se opravdu těšíme.
Festivaly znamenají pro kapelu možnost představit se velkému publiku a získat nové příznivce, samostatné koncerty mají zase lepší atmosféru, protože na ně přijdou věrní fanoušci. Vnímáte to tak?
V zásadě ano. Na festivalu je třeba být připraven na to, že lidi budou z vašeho vystoupení odcházet nebo že všichni nebudou reagovat nadšeně. Část publika jen tak přihlíží a z výrazu v jejich tváři se dá vyčíst: "No tak se, frajeři, předveďte, co umíte." Ale to je v pořádku, chápeme to jako výzvu a další rovinu motivace. Navíc i pro festivalové publikum je lákavá možnost si okouknout kapely, na jejichž samostatný koncert by se člověk nevypravil. Festivaly mají navíc své kouzlo díky setkávání kapel, spoustě dalších atrakcí a specifické atmosféře.
Příznivci Kosheen vesměs tvrdí, že živá vystoupení jsou o sto procent lepší než studiové nahrávky. Jaké pocity to ve vás vzbuzuje?
Těchto názorů jsme si vědomi a je pravda, že se na ně lze dívat ze dvou stran: buď mít radost, že se našim fanouškům tolik líbí koncerty, nebo litovat, že je tak málo oslovují desky. Ale my to neřešíme. Naše muzika je v zásadě taneční a musí být rozdíl, jestli ji člověk poslouchá sám doma v křesle z cédéčka, nebo na ni křepčí v narvaném sále s živými muzikanty před sebou. Nebyla by to pro nás moc dobrá vizitka, kdyby ten zážitek vypadal podobně. Ale je pravda, že máme v plánu živé album.
Vaši příznivci si nicméně stěžovali, že na letošní album Damage museli čekat moc dlouho.
Skončila nám smlouva, a tak jsme hledali jinou firmu a dolaďovali nové podmínky, v tom byl ten problém. Písničky byly hotové prakticky už před dvěma roky, jenže pak jsme se k nim průběžně několikrát vraceli, takže nám ve chvíli vydání už připadaly poněkud uleželé a měli jsme trochu problém s motivací.
Myslíte, že se tím dají vysvětlit poměrně špatné recenze alba?
Možná. Rozhodně si za tou deskou stojíme a ani s odstupem si nemyslíme, že by byla špatná, ale já osobně jsem měl pocit, že se tentokrát v písničkách až příliš přehrabujeme. Věděli jsme, že máme spoustu času, a tak jsme všechno několikrát předělávali, ale někdy je první nápad ten nejlepší. V každém případě je to poučení propříště, a protože jsme za tu dobu stačili napsat spoustu dalších písniček, myslím, že příští desku naopak vydáme hodně brzy. Zřejmě už příští rok.
Váš nejnovější singl Guilty je k dispozici pouze ke stažení na internetu. Vedla vás k tomu úsporná opatření? Nebo tak jdete s dobou?
Oba důvody hrály svou roli. Vydávat v dnešní době singly na cédéčku je nesmysl. Nepamatuju si, kdy jsem si nějaké koupil, jednotlivé písničky přece dneska všichni stahují z internetu. Naše publikum tedy rozhodně. Ohledně alb jsem konzervativní, formát CD podle mě ještě dlouho vydrží, protože hodně lidí chce mít stejně jako já doma celý ten artefakt s obalem.
Vládu nad hudebními trendy si v posledních letech předává elektronická muzika s kytarovou. Vy kombinujete oba elementy, který směr podle vás v budoucnu převládne?
Těžko říct, podle mě se oba dost vyčerpaly. Ale už od 70. let se řeší, jestli se ještě v muzice vůbec dá něco vymyslet, a vždycky se zase nějaký nápad objeví. Opráší se něco starého, přidá se k tomu trochu nového, ale ve finále je to stejně vždycky o tom, jestli ta muzika dokáže vzbudit nějaké emoce. Já nicméně věřím tomu, že budoucnost patří world music.
Kosheen asi world music hrát nebudou, dá se říci, který směr si vyberete?
Ale kdepak, jestli bude naše deska znít spíš kytarově, nebo elektronicky, nevíme ještě ani ve chvíli, kdy už na ní pracujeme. Neexistují žádné plány, všechno je dílem okamžiku, našich pocitů a momentálního rozpoložení. Album Damage je prý temné - tak jsme se asi necítili úplně vesele, když jsme ty písničky dávali dohromady. Je to pochopitelné, ta nejistota kolem budoucí smlouvy nebyla zrovna příjemná.
K příští nahrávce tedy mohu říct jen to, že teď jsme v pohodě. Pokud nám to vydrží, možná se bude příští rok psát, že jsme se osvobodili ze spárů temnot.
Kosheen tvoří tři silné osobnosti, takže se dá předpokládat, že hledání kompromisu může být obtížné. Shodnete se vždycky? A co se děje, pokud ne?
Určitě se nepopereme. Samozřejmě nemáme vždycky stejný názor, ale jde nám o společnou věc, víme, proč chceme spolu být v jedné kapele, takže pokud se neshody objeví, vždycky se nějak vyřeší. Navíc se týkají pouze maličkostí, v základním směřování kapely jsme zajedno. Jinak by to přece ani nešlo.
