Přitom soul či rhytm and blues, tedy jemnější, vnitřně emotivní zpívání, jež má Helena Zeťová velmi ráda, se do řady písní dostalo také.
Možná nejlepším kouskem alba je převzatá skladba Easy Lover od Phila Collinse, jíž Zeťová dala vlastní soulrockové napětí, potržené kytarami Jana Ponocného. Tento výtečný hudebník, vystupující také sólově, zpěvačce napsal jako jeden z mála domácích skladatelů hitovou skladbu Don’t U Play Games, která má spád, energii i strunnou lehkost.
I když každé přirovnání je nepřesné, Helena Zeťová má styl, podobný Tině Turner. Je v něm něco jemného i drsného, sametově pružného i ocelově pevného, navíc Zeťová umí vyvolat velký tlak. Když se opře do tónů, ohýbají se topoly.
Stačí slyšet úvodní skladbu Crossing Bridges. Její melodie má i dramatické, takřka patetické rozpětí, nehledě na střídání nálad. V It’d Be a Blast Zeťová nabízí křehčí hlasovou polohu v takřka konejšivém aranžmá, které se dostalo na hranici slaďáku.
Until You Beg Me To Leave je zase rockově napřímená skladba, "produněná" rytmem a přiostřená kytarami. Zeťová zpívá tak, jako by to bylo snadné. Výborná je zvláště v písních, které mají více rovin. Apple Tree nabízí houpavou odlehčenost, postavenou do kontrastu k hlouběji posazenému hlasu.
Skladba Stupid, ve které si Zeťová nazpívala i sbory a jež připomíná dnes již rozpadlou skupinu Black Milk, posílá posluchače do soulové Ameriky kamsi k TLC blahé paměti nebo dámské skupině Destiny’s Child.
Stand Up jako by hrála hard rocková kapela, ovšem není to jednostrunný proud, skladba má košatý soulový refrén, v závěru se stylové proudy slévají do jednoho. Mezi baladami vyznívá lépe Slow Down, hlavně díky zvukově bohatému, náladovému aranžmá. Jiná pomalá skladba Love Me Again, již Helena Zeťová uvedla loni na Eurosongu, spadá až příliš do šarže písní s klavírem a dojemnou melodií.
V tempech, nikoli náladou s ní souzní řecká skladba Den To Terimena Pote, která učinila závěr alba romantičtějším, uhlazenějším a možná také oposlouchanějším. Ale to posoudí spíš Řekové, jež patrně lépe osloví šumění moře, které je také v písni slyšet.
V českém popu má Helena Zeťová jedinečné postavení. Díky razanci i tvárnosti svého hlasu může točit stylově vyprofilované desky, aniž by působila vypočítavě. Zpívá od srdce. Novinka Crossing Bridges je dobré album, byť se sterilním obalem, jež by ovšem poskočilo výš, kdyby některá hudební aranžmá byla méně vyleštěná a více nápaditá. Ale i tenhle středoevropský zvuk Helena Zeťová přemostí svým velmi suverénním hlasem.
HELENA ZEŤOVÁ - Crossing Bridges
Universal Music, délka CD 35:25
Hodnocení MF DNES: 70%
