Jak se muzikant rozhodne sepsat svůj příběh do knihy?
Upřímně řečeno to nebyl tak úplně můj nápad. Původně jsem chtěl napsat jen krátkou vzpomínku, brožurku k 10. výročí vzniku naší kapely. Neměl jsem ambice udílet nějaká moudra, nejsem raketový inženýr ani jsem neobjevil lék na rakovinu, jsem normální debílek jako každej. Jenže když jsem sepsal jednu stránku úvodu v ich-formě (v 1. osobě jednotného čísla, pozn. red.), lidem, kteří rozumějí knihám a kteří věděli, že během svého dospělého života jsem měl štěstí na setkání s lidmi jako Elton John nebo členové Queen, to připadalo natolik čtivé, že mě povzbudili, ať toho napíšu víc.
Nakonec je z toho 324 stran. Ale žádný popis nějaké triumfální cesty. Přiznávám se tam i ke všemu, co jsem podělal, a mnohdy právě to vyústilo ve spolupráci se světovou špičkou. Myslím, že by v tom pro čtenáře mohlo být fajn odreagování a taky jistá naděje, že některé dětské sny se tu a tam podaří oddřít.
