Najdou se, i když ne tak slavná. Tedy pomineme-li zcela formální záležitost, že Verdiho Aida měla světovou premiéru v Káhiře 24. prosince 1871. Vánoční atmosféra však v některých operách hraje určitou roli.
V úvodu opery Werther od Julesa Masseneta učí otec své děti koledy (i když je červenec) a děj opery končí o Vánocích. Radostné prozpěvování koled zde však z hudebně-dramatického hlediska slouží pouze jako kontrast k tragickému vyústění milostného příběhu Werthera a Charlotty.
Trochu zavádějící může být název opery Nikolaje Rimského-Korsakova Noc před Vánocemi, neboť tak úplně neodpovídá naší představě o těchto svátcích. Ruskému skladateli posloužila jako námět Gogolova povídka z knihy Večery na dědince nedaleko Dikaňky, která zaujala i jiné skladatele, a to včetně Čajkovského. Místo postav křesťanských svátků tu vystupují figurky ze starých slovanských bájí a ožívají lidové pověry. V hudební charakteristice zimní nálady a světa na pomezí reality a fantazie se plně uplatnilo instrumentační mistrovství Rimského-Korsakova.
V českém repertoáru se Vánoc dotýkají Hry o Marii Bohuslava Martinů, inspirované středověkými mirákly. Spíše lidové vánoční hry spojené do pásma než klasickou operu pak připomínají České jesličky Jaroslava Křičky.
První televizní opera
Pokud bychom hledali skutečnou "vánoční operu", našli bychom ji mezi díly italsko-amerického skladatele dvacátého století Giana Carla Menottiho, jehož Médium nebo Konzul patří k nejčastěji uváděným operám dvacátého století. Menotti je však také autorem dětské opery Ahmal and the Night Visitors (Ahmal a noční návštěvníci) z roku 1951. Tato jednoaktovka byla komponována na objednávku televizní stanice NBC a stala se první americkou televizní operou, která byla poté řadu let tradičně uváděna o vánočních svátcích. Vypráví o setkání chromého chlapce Ahmala se třemi králi, jimž předá své berle jako dar pro narozeného Ježíše. A stane se zázrak - Ahmal začne chodit. Hudební řeč opery je přirozeně uzpůsobena malému divákovi.
Zcela jiný charakter má Long Christmas Dinner (Dlouhá vánoční večeře), poslední opera dalšího klasika dvacátého století, Němce Paula Hindemitha, autora oper jako Cardillac a Malíř Mathis. Vánoce jsou v tomto případě pouze jakýmsi symbolickým časovým předělem, kolem něhož se odvíjí život několika generací jedné americké rodiny.
Z opery Mister Scrooge
Operního zpracování se dočkala i literární klasika, Vánoční koleda anglického spisovatele Charlese Dickense. Operu s názvem Mister Scrooge složil slovenský skladatel Ján Cikker na vlastní libreto, jež napsal ve spolupráci s básníkem Jánem Smrekem. Neobvykle vážné až mystické vyznění díla, v němž se autor navíc odklonil od inspirace folklorem, který využíval ve svých dřívějších operách, souvisí s okolnostmi jeho vzniku. Během komponování koncem padesátých let totiž Cikker bojoval s vážnou chorobou. Světová premiéra se uskutečnila roku 1963 v německém Kasselu, teprve poté opera zazněla i v Bratislavě. Na znovuuvedení pak čekala téměř půl století. Loni připravilo Slovenské národní divadlo novou inscenaci ke 100. výročí skladatelova narození.
