Přítomní novináři si v režijní místnosti Sona poslechli písničku Takhle tě mám rád – první singl kapely po šestnácti letech a díky vynikajícím studiovým monitorům ve zvukové kvalitě jako už niky potom. „A teď moje hlasitost,“ prohlásil David Koller, když rozjetá skladba dohrála. A před druhým poslechem to „ohulil“ naplno.
Hudbu napsal P.B.Ch., na textu spolupracoval s Robertem Kodymem, zpívá Koller. A na nahrávce samozřejmě nechybí ani Michal Dvořák. Kolektivní dílo, pravděpodobný letní hit. A hned v úvodu nápadná inspirace Davidem Bowiem – což je prý hlavně tím, že se v inkriminované pasáži ozývá stejná kvílivá kytara jako v jeho songu Heroes, jak vysvětluje producent a zvukař Pavel Karlík. „Ale samozřejmě můžeme říct, že je to velká pocta našemu oblíbenému muzikantovi, který tu už není. Protože tak to v umění prostě chodí po staletí,“ říká Kodym.
Lucie – Takhle tě mám rád:
O tom, která z rozdělaných skladeb z alba EvoLucie půjde ven jako první, rozhodli ve vydavatelství BrainZone. „Chtěli jsme mít něco na léto a myslím si, že se to povedlo,“ vysvětluje Koller. A na otázku, jestli je to typická ukázka z chystané desky, nebo tam píseň Takhle tě mám rád spíš ční, odpovídá prostě: „Budete překvapeni!“
„Ten song se hodí do rádia, ale na desce budou skladby, které se hodí zase třeba někam úplně jinam,“ dodává Kodym. Třeba do televize, zní se smíchem. „Tisíckrát jsme se bavili o tom, co vlastně jako Lucie hrajeme za styl,“ přemítá Michal Dvořák. „Analyzovali jsme to a zjistili jsme, že jsme určitě žánrově nejpestřejší skupina, kterou známe,“ dodává.
Stará dobrá kapela
„Název alba mi ještě úplně nepřirostl k srdci, ale vývoj a pestrost tam vážně jsou,“ připouští Koller. „Na desce jsme začali dělat loni 5. ledna, takže se jí věnujeme bezmála rok a půl a prošli jsme si všemi fázemi. Nejdřív jste spokojený, pak ten materiál vyhodíte, pak si nejste jistý... a nakonec s tím musíte jít na plac a začít pracovat na tom, co je. A tato písnička asi dopadla tak, že ji skutečně vydáme,“ obrací se tázavě na P.B.Ch. „Asi bych ji nevyhazoval, to by bylo škoda,“ říká její autor.
Ze skladby Takhle tě mám rád sálá radost a kapela potvrzuje, že jí to dohromady funguje. „Jako vždy platí, že natáčení desky je to největší úskalí vzájemného soužití, ale je nám spolu dobře,“ říká Kodym. „Myslím, že přátelé a příznivci budou překvapeni, že po šestnácti letech můžou slyšet nové cédéčko od klasické staré dobré, ale mladé skupiny Lucie,“ tvrdí.
Deska EvoLucie vyjde i na vinylu, na kazetách a jak Kodym žertem dodává, zvažovali i Edisonovy fonografické válečky. „Nechci kritizovat naši agenturu, ale zatím se k tomu staví laxně!“ směje se.
Zároveň už se prodávají lístky na podzimní halové turné. V Praze Lucie přidala třetí koncert, v Brně druhý a optimisticky to vypadá i v Ostravě a na Slovensku. „Těšíme se. A dá-li rokenrolový pánbůh, tak to naplníme,“ uzavírá Koller.
