GLOSA: Koncert spojil dva tenory, skutečný tenorový lesk však chyběl

  18:55aktualizováno  18:55
Koncerty operních hvězd mívají různé sestavy, dva tenoři jsou však raritou. Nedělní večer v pražském Rudolfinu nicméně svedl dohromady nadějného českého tenoristu Petra Nekorance s jeho americkým kolegou Stephenem Costellem.

Stephen Costello, Petr Nekoranec a dirigent Rastislav Štúr na koncertě v Rudolfinu | foto: Petr Dyrc

Nedělní koncert uspořádala pod názvem Dva tenoři! Proč ne? agentura Nachtigall Artists. V jeho rámci bylo navíc pokřtěno nové CD Petra Nekorance, které natočil pro Supraphon s Českou filharmonií. Ta se ovšem právě vrátila z asijského turné, a tak ji na koncertě zastoupila PKF – Prague Philharmonia, která pod taktovkou Rastislava Štúra potvrdila, že v doprovázení pěvců je naší špičkou a že i nezbytné instrumentální vsuvky, v tomto případě z Massenetova Werthera a Donizettiho Favoritky, umí zahrát nejen s orchestrálním leskem, ale i s určitým komorním vkladem.

Oba tenoři se střídali na pódiu nejprve s francouzskými, poté s italskými áriemi. Nakonec své hlasy spojili v písni O sole mio, v přídavcích se podělili též o árii La donna è mobile z Verdiho Rigoletta. V průběhu večera zpívali i dvě různé árie ze stejné opery, třeba z Gounodova Romea a Julie nebo Massenetova Werthera. V tomto srovnání na první poslech působil vyzráleji 38 letý Stephen Costello, jenž se ostatně pohybuje na světových scénách včetně Metropolitní opery. 

Jeho hlas je bezesporu atraktivní, plný, hutný, zpívá neustále takříkajíc z plné hrudi – až moc. Takový zpěv působí jako příliš dolovaný z hloubi těla, postupem času začíná být jednotvárný a stírá rozdíly mezi francouzskou, italskou hudbou či populárním kouskem z přídavku Be My Love; na jemnosti ukryté v textu a frázích tolik nedbá, spoléhá na příval jedné emoce, vrcholící dravou výškou. Dlužno ovšem dodat, že v dnešním operním světě se takto nezřídka zpívá i na prestižních jevištích.

Naproti tomu když otevře ústa Petr Nekoranec, člověk má pocit, že jeho zpěv přichází z jiného, dnes už téměř zmizelého světa, v němž se tolik nepředváděla povrchní opulentnost a fyzická síla a víc se dbalo na sdělení obsahu, srozumitelnost a jakousi vybranost či „fajnovost“ zpěvu. Bohužel ve chvíli, kdy se člověk už už nechává Nekorancovým zpěvem unášet, vyruší ho technické nedostatky, hlavně nevyrovnané přechody mezi rejstříky a tendence k zužování hlasu ve vyšší poloze. 

V italské části, počínaje Nemorinem z Donizettiho Nápoje lásky, už to pak bylo vyloženě rušivé. A zazpívat v přídavku „obyčejný“ evergreen jako je píseň Caruso také nemusí být vůbec snadné – Nekorancův hlas začal ubíhat kamsi dozadu a ztrácet se v orchestru. Pokud by ovšem 26letý tenorista, jenž je v současnosti členem operního ansámblu ve Stuttgartu, dokázal problémy odstranit, mohl by předčít nejednoho kolegu ze světové elity.

Publikum bylo přirozeně nadšené, ovšem pro hudební dějiny není podstatné to, jak a s jakým ohlasem ten či onen mladý pěvec zpívá dnes, ale jak, kde a s jakým ohlasem bude zpívat za deset, patnáct či dvacet let.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Salman Rushdie postavil Zlatý dům. Pozlobil feministky

Spisovatel Salman Rushdie ve své novince zarývá nehty pod kůži americké společnosti. Kam se za poslední léta posunula...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Návrat Dagmar Havlové ke komedii zařídili jiskřiví Vlastníci

Místo Dvanácti rozhněvaných mužů sedí kolem stolu čtrnáct majitelů bytů. Nečekaně zábavnou domovní schůzi zprostředkují...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

RECENZE: Marta Kubišová dokáže svým hlasem stále vehnat do očí slzy

Bylo-li to skutečně poslední vystoupení Marty Kubišové, pak se tahle jedinečná zpěvačka rozloučila ve velkém stylu....

The Backwards vezou na turné hity Beatles, retro budou i kostýmy a účesy

Kapela The Backwards nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si živě skladby legendárních The Beatles. Jejich snahou je...

Zhlédli jsme se v estetice osmdesátých let, říkají Lake Malawi

Kapela Lake Malawi, jež vznikla na troskách nadějné kytarovky Charlie Straight, začíná novou etapu. Po soutěži Eurovize...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Najdete na iDNES.cz