Skupina Kill The Dandies! | foto: archiv kapely

RECENZE: Kill The Dandies! a Steve Buscemi vymetají lynchovské bary

  • 1
Pražská psychedelicko-rocková kapela Kill The Dandies! si na nové album Your Blood My Veins pozvala amerického herce Stevea Buscemiho. Není to ale jediná věc, pro níž stojí deska za zvýšenou pozornost.

O Kill The Dandies! se zpravidla hovoří a píše jako o té skupině, kterou Hank J. Manchini a La Petite Sonja zformovali po rozpadu Moimir Papalescu & The Nihilists. Je to samozřejmě pravda, ale jak znalci vědí, ve zvuku Kill The Dandies! je jen pramálo pojítek na břeskný, elektro-punkový zvuk Nihilistů. Hudba „zabíječů dandyů“ se s láskou, úctou a inspirací ohlíží po garážovém psychedelickém rocku, díle věčně živého skladatele Lee Hazlewooda, zakouřených newyorských pajzlech a podivných barech, v nichž si režisér David Lynch vybírá kompars do svých filmů.

Když už je řeč o kinematografii, nelze samozřejmě hned na úvod zmínit účast herce Steva Buscemiho ve skladbě Laura, k níž režisér Šimon Šafránek (dokumenty King Skate a Meky) natočil klip, samozřejmě s Buscemim v hlavní roli.

K nečekanému spojení pražské kapely a herce, který lavíruje mezi hollywoodskými blockbustery (Armageddon, Con Air, Ostrov) a „menšími“ snímky (Fargo, Kafe a cigára, Big Lebowski nebo Můj nejmilejší bar, který i režíroval) došlo v předloňském roce: Buscemi v Praze natáčel seriál Nebe, s. r. o. a jeden večer si v rámci relaxace zaskočil na koncert Kill The Dandies!. Herec byl hudbou nadšen, slovo dalo slovo a upekla se spolupráce.

Účast slavného a oblíbeného herce – Steve Buscemi navíc nikdy nepatřil mezi hollywoodské panáky, působí spíš dojmem legračního týpka od vedle – ale není jediným důvodem, proč desce Your Blood My Veins věnovat zvýšenou pozornost. Laura je působivá píseň, Buscemi v ní spíš recituje než zpívá, ale z desky nijak netrčí, naopak zapadá do celkové konceptu, který kapela nastíní od prvního tónů otevíráku Hungry.

Tribální rytmus, letmé záblesky kytar, hutná a dunivá basová linka. Sonjin hlas se v cigaretově mlžném oparu objímá s Hankovým přidušeným mručením a občasnými výkřiky. Je v tom napětí, místy až erotické dusno, příslib večera, který skončí až ráno. Podobně svůdná je i Phaedra Is My Name, v níž má hlavní slovo Manchiniho vokál. Písničky Kill The Dandies! stojí na melodiích, které neupoutají hned, sžíváte se s nimi postupně, až nakonec zjistíte, že s vámi jsou celý den, aniž obtěžují.

Your Blood My Veins

75 %

Kill The Dandies!

Kapela dokáže navodit hutnou, jak už bylo řečeno lynchovskou atmosféru hříchu a lehce perverzní rozkoše. Dbá přitom na každý detail, tu zaujme pozvolná gradace – Be Good, jindy zase nápaditý klávesový motiv nebo kytarový riff. Vše hraje pro sílu celku, i chvíle klidu a ticha. Jako třeba v dráždivé baladě, možno-li to tak nazvat, Shave Me.

Rychlejších věcí je na albu jen několik, například zhulené a krásně drnčivé psychobilly Tell Me About The Psycho nebo nervní Take Me Higher.

Kill The Dandies! se pevně a chvályhodně drží své hudební víry, svého světonázoru. Fluidum, které z nich vyzařuje, je v kontextu tuzemské indie scény jedinečné. Jsou elitářští, ale v dobrém slova smyslu. Dveře do jejich klubu jsou dokořán, vejít může kdokoliv.