Své pověsti nezůstali nic dlužni, po třech úvodních minutách rozezpívali a roztancovali vyprodaný prostor, v němž návštěvníci až s labužnickou rozkoší vychutnávali každou další notoricky známou písničku. Druhý koncert dopadne nepochybně úplně stejně.
Imagine Dragons jsou čtyřčlenná skupina z Las Vegas. Vznikla v roce 2008 a na svém kontě má šest alb se zhruba dvaceti celosvětovými hity. Některé už překročily na YouTube miliardu přehrání. Většinu z nich skupina na svém letňanském vystoupení předvedla.
Spolu s OneRepublic, kteří před několika dny také vystoupili v Praze, představuje kytarové křídlo americké hudební scény a vzdor náletům nových a nových hiphoperů se snaží v žebříčcích udržet konzervativní chápání populární hudby, přičemž se ale nevyhýbá ani novým směrům a absorbuje z nich jen to, co je pro jejich publikum akceptovatelné.
Díky tomu je můžeme označit za rodinnou kapelu s cílovou skupinou mezi dvaceti a čtyřiceti lety s důrazem na spodní věkovou hranici, navíc lehce orientovanou na ženy. A přesně tak vypadala i většina jejich pražského publika. Prostě a jednoduše řečeno, Imagine Dragons jsou slušná kapela pro slušné lidi. Žádná rebelie.
Jak se sluší a patří na podobný soubor, specializovaný na megakoncerty, důležitou roli hrála vizuální složka. Kdo čekal druhé Rammstein, byl trochu zklamán. Imagine Dragons vsadili na mnohem komornější světelnou show a hodně zadní projekce.
Ano, bylo i trochu ohýnků a kouřů, ale ty hrály v programu jen malou roli. Takový opatrný přístup k efektům má velkou výhodu – místo pouťové podívané se člověk víc soustředí na hudbu, která je zatím ještě tím nejdůležitějším, co taková akce přináší.
A jaká je hudba Imagine Dragons? Teprve koncert, ve kterém se prolínají skladby ze všech jejich desek, prozrazuje různorodost jejich záběru. Je to taneční hudba, která se snaží rozhýbat publikum, ale i pop rock, který místy potěší rockery drobným kytarovým nebo bicím sólem, je to trochu i rap a v akustickém bloku jsme se dostali až kamsi do blízkosti folku.
Však to jejich známé písničce Next To Me v podobě s akustickou kytarou velmi slušelo. Specialitou jejich skladeb jsou silné, na první poslech zapamatovatelné refrény. Když si je s nimi zazpívá mnohatisícový dav, zní jako hospodské popěvky. A ještě jednu osvěžující vlastnost má repertoár Imagine Dragons – ani na koncertech neprudí s dlouhými skladbami a muzikantskými exhibicemi.
Zhruba osmdesát procent zadní projekce se týkalo zpěváka Dana Reynoldse. Není divu, je to charismatická osobnost s výjimečnou schopností komunikace s publikem. Zároveň je dobrý po technické stránce, což se pozná hlavně v pomalejších skladbách, kdy je jistota pěveckého výkonu alfou a omegou přesvědčivosti.
Reynolds má vynikající falset, který spolu s jeho schopností rapovat přidává do kadlubu různých vlivů skoro neviditelnou, ale důležitou černou stopu. Ta se projevila v největším překvapení koncertu, v písni Three Little Birds, přejaté z repertoáru krále reggae Boba Marleyho.
Reynolds mezi písněmi relativně hodně mluvil. Většinou byly výzvy v duchu „buď sám sebou, nenech si nikým do života mluvit, nenech se manipulovat, buď svobodný“. Kouzelně to vyznělo hned s následujícími momenty, kdy si s davem hned v následující písni sám pěkně zamanipuloval.
Možná to navíc přehnal s podbízivými hláškami o nejlepším publiku nebo o nejkrásnějším městě na světě atd. Ale dav to slyší rád a potom zpívá jako o život, i když je každému jasné, že na příští štaci v jiném městě bude říkat stejné fráze.
Imagine DragonsLetiště Letňany, Praha 5. června 2022 |
Recenze většinou nezaslouženě opomíjejí předkapely neboli supporty, které odvádějí málo doceněnou práci zahřát publikum před nástupem hlavní hvězdy na přijatelnou teplotu. Kanadské kapele Mother Mother se to povedlo až v druhé půlce jejich vystoupení a určitě se najde řada diváků, kteří si doma na Spotify nebo na jiném zdroji poslechnou nějaké jejich písně.
Nejspíš v nich bude méně pověstných anglických čtyřpísmenných slovíček, kterými leader kapely v průvodním slovu nešetřil. Celou show odstartovala slovenská zpěvačka s českým občanstvím Karin Ann.
Že zpívala anglicky nevadí, ale proč i mezi písněmi promlouvala k převážně českému publiku anglicky, rozum příliš nebere. Ale co, v biografiích a ve všech budoucích PR materiálech bude mít napsáno, že dělala support jedné z nejslavnějších současných kapel a nikdo nebude pátrat po tom, jak to vypadalo.
Pokud populární hudbu chápeme jako zábavu a potěšení pro publikum a ne jako formu sebevyjádření umělce, jak si to představují mnozí čeští zpěváci, splnili Imagine Dragons všechna očekávání. Každá chvíle pohody a dobré nálady je v pokovidové křeči báječným lékem. To potvrdí každý psychiatr.
V roce 2018 zahrála skupina Imagine Dragons v pražské O2 areně:
17. dubna 2018 |