V souvislosti s novou deskou jedním dechem říkáte, že jste dosáhli všeho, čeho může skupina v Česku a na Slovensku dosáhnout, a druhým, že nejdůležitější je neztratit ambice. Ale kde jsou, když už jste všeho dosáhli?
Ambice je fungovat dál, být vzorem, být svobodný. Tvořit o tom, o čem člověk chce. Teď jsme se stali poprvé sami sobě vydavatelem, ale i tak jsme na sebe nároční. Po koncertě můžeme přijet opojeni úspěchem i vínem, a i když to bylo fajn, hledáme chyby. Jsme k sobě nekompromisní. Chceme být milníkem, chceme být součástí pop hudební etapy v dějinách země. Tím spíš nás nesmí zahlušit sociální gravitace. Pak je to zlé. Hypotéka, splátky, leasing... Když se člověk přikrývá peřinou, na kterou nemá, je to špatné.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Dokázal být Igor Timko v mládí hodně divoký? A nemá strach, že by se mohl vrátit do poměrů, ze kterých vzešel? Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Nic z toho světského bohatství vy nemáte?
Mám hypotéku. Leč z jiného popudu. Když člověk vydělává nějaký obnos peněz, má několik možností, co s ním udělat. My jsme peníze investovali tak, aby neprotekly mezi prsty. S vědomím toho, že ne každý den bude vyprodaná aréna, jak říká Elton John.
Souvisí to s tím, že pocházíte z chudých poměrů?
Nevím. Když jsme jeli podepsat první smlouvu do Bratislavy, tak otec s mamkou sebrali prstýnky, dali je do zastavárny, dostali dva a půl tisíce korun, za ně jsme natankovali, dojeli na místo, podepsali smlouvu a za vyplacený benzin otec vyzvedl prsteny ze zastavárny. Jsou to chudé poměry?
Jsou.
To je věc pohledu. Dnes možná ano. Tehdy jsme měli s bratry lidové školy umění a byli jsme vystudovaní muzikanti. Bylo o nás postaráno. Měli jsme co jíst. K obědu bývala tykvice (chlupatá rostlina podobná okurce, pozn. red.). Nenáviděl jsem ji, nechtěl ji jíst a máma mi za trest ostříhala vlasy.
Fotogalerie |
Měli jsme jednu společnou mikinu, kterou jsem ráno nosil já a odpoledne brácha. Na Vánoce nás syny, nadějné hokejisty, otec nechtěl zklamat, a tak nám po nocích s mamkou šil brankářské betony. Když doma nebyly peníze, jelo se na maliny. Uši jsme měli spálené od slunce a sběr prodávali do výkupu. To si pak každou korunu třikrát otočíte.
Kdy jste sám začal vydělávat peníze?
Ve dvanácti. A v roce 1998, ve svých dvaceti, jsem přinesl domů sto tisíc slovenských korun za dabing 105 dílů seriálu. Koupil jsem pračku. Když jsme ale potřebovali nové bicí, naši si vzali sto tisíc na úvěr s šestnáctiprocentním úrokem!
Kapela sbírá ocenění už léta i na Slavících. I letos:
