Nedávno jste společně s Ondřejem Brzobohatým na Českém slavíkovi prostřednictvím písně Ak nie si moja zavzpomínal na zesnulého Vaša Patejdla. Jaký byl váš vztah k němu?
V roce 2002 si nás Elán vzal jako předkapelu na zhruba osm českých zastávek, čili nás vidělo zhruba 50 000 lidí. A Vašo byl pevnou součástí téhle kapely. Už jsem to říkal i na Slavících, ale zopakuju to. Ještě než jsme se na turné s Elánem vydali, setkali jsme se s Vašem a ptali jsme se ho, co máme dělat, abychom byli jednou tak velcí jako Elán, vyprodávali haly a podobně. Vašo přivřel oči a prohlásil: „Říká se, že když v současnosti někdo chce hit, jde za Haberou nebo za Patejdlem. Takže jste tady správně.“ Nás to v tu chvíli strašně naštvalo – přišli jsme si pro radu, a ne abychom loudili hit. Ale zároveň nás to i nakoplo a myslím, že ještě ten večer vznikla písnička Ďakujem, že si.
Máme prostě v sobě silnou emoci a patos. Vy Češi se proti tomu zase umíte víc uvolnit, víc se bavit.
