V jeho větě je mimoděk obsaženo nejen to, že hudba, kterou Freddy Cole Quartet hraje, je v kontextu americké populární hudby ryzím mainstreamem, který často zní právě v podnicích pro "lepší lidi" (a pohříchu možná stále "jen pro bílé"), ale i to, že termín "barová muzika" nemusí nutně mít, jak je u nás zavedeným pravidlem, dehonestující význam.
Ostatně, sám Freddy Cole, potýkající se celý život se srovnáváním s mnohem slavnějším (a na jazzovou i popovou scénu vlivnějším) bratrem Natem Kingem Colem, by o hraní v barech mohl vyprávět: strávil v nich poměrně podstatnou část své muzikantské kariéry. Teprve k stáru se mu podařilo přesvědčit o tom, že "není svůj bratr".
Cole, který koncertoval v rámci Pražského jara nejen v Lucerna Music Baru, ale i o dva dny dříve v Mercedes Foru, kde se zúčastnil oslav 85. výročí Československého rozhlasu, kde si zahrál za doprovodu Radio Big Bandu Praha pod vedením Václava Kozla. Podstatou svého repertoáru a konec konců i hlasu a způsobu zpěvu je ovšem Freddy Cole interpret komorní, nikoli bigbandový. A právě tuto polohu předvedl v "malé Lucerně" (za jejímiž zdmi hřměli z velkého sálu Monkey Business a Freak Power) s nonšalancí, která seděla jeho pověsti i věku sedmasedmdesáti let.
Vinou špatného ozvučení byl sice Coleův zpěv poněkud "utopen", vynikla nicméně nenápadná, neexhibiční souhra celého kvartetu. Jeho hlavní sólovou akvizicí byl mladý kytarista Randy Napoleon, zjevně poctivý "student" klasiků tradiční jazzové kytary, ale i bluesových hráčů. Rytmika byla spolehlivou páteří, kolem které se jeho sóla i harmonická hra příjemně oplétaly.
Zprvu se zdálo, že nejslabším článkem organismu paradoxně bude sám Freddy Cole coby pianista (ostatně, na posledních albech už na klavír obvykle nehrává a zve si, řekněme, na nástroj "více specializované" kolegy). Postupem času se ale Cole rozehrál a jeho projev, byť nikterak mistrovský, dokonale ústrojně zapadal do celého přirozeně znějícího soukolí.
Coleův koncert byl příjemným oživením nejen dramaturgické nabídky festivalu Pražské jaro, ale velmi silného jazzově-koncertního pražského jara s malým "p" vůbec. Cole samozřejmě není ani zdaleka taková progresivní osobnost s dalekosáhlým významem jako nedávno vidění Bobby McFerrin či John McLaughlin nebo saxofonista Wayne Shorter, který v rámci Pražského jara vystoupí 27. května. Je to ale umělec, který umí bavit lidi, dělá to zcela stylově a na úrovni. A i to se počítá.
Freddy Cole Quartet
v rámci Pražského jara 2008
Praha, Lucerna Music Bar, 22. května 2008
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
