Jaká je tady přesně vaše funkce?
Jsem manažer nástrojové techniky pro kapely, anglickým slovem se tomu říká backline. Je to zajišťování všeho, co kapela potřebuje na pódiu, když nemá kompletní vlastní vybavení. Zejména se to týká kapel, které nejsou na turné, letí přímo sem na festival a nevezou občas ani vlastní nástroje. I když většinou jsou to spíš zesilovače, bicí nástroje a podobné rozměrné věci. Každý rok tady například máme někoho, kdo vyžaduje koncertní klavírní křídlo, které musíme zajistit. To se letos týká Ólafura Arnaldse a Jany Kirschner.
Je problém nějaké nástroje sehnat?
Letos jsme potřebovali klasické šlapací harmonium pro Iarlu Ó Lionáirda a Lea Abrahamse. Spolupracujeme s firmou Nomads of Prague, která má velký sklad různých hudebních nástrojů, ale samozřejmě nemá úplně všechno. V některých případech se snažíme nabídnout alternativu, a zrovna celkem kvalitní zvuk harmonia už v sobě mají leckteré elektronické klávesové nástroje. Ale někteří umělci prostě trvají na originálu. Tak jsem začal harmonium shánět. Oslovil jsem Jardu Svobodu ze skupiny Traband, který na něj hrává, ale ten si ho taky půjčuje a jedno má sice doma, ale o to se bojí. Začal jsem tedy pročítat inzeráty, narazil jsem na člověka z Kopřivnice, který ho prodával, koupili jsme ho od něj a v úterý přivezli do Ostravy.
Jamie Cullum na Colours of Ostrava 2013
Kdy naopak byl nějaký požadavek splněn až nečekaně snadno?
Jamie Cullum vloni chtěl koncertní křídlo, ale v seznamu požadavků, takzvaném rideru, stálo, že ho pro Evropu zastupuje výhradně firma Yamaha a hraje jen na její nástroje. Takové smlouvy jsou u velkých hvězd celkem běžné. Spojili jsme se tedy se zastoupením Yamahy ve Vídni, oni přivezli krásné koncertní křídlo, její zaměstnanci na koncert koukali jak blázni, protože Cullum je známý tím, že na piáno hraje třeba i nohama, fotili si to, ale všechno proběhlo naprosto hladce.
Když už je řeč o hraní nohama: někteří muzikanti jsou schopni se dostat do takového vytržení, že by mohli půjčený nástroj zničit nebo poškodit. Pamatuje se na to nějak?
U větších nástrojů jako jsou křídla je samozřejmě pojištění. Ale u zesilovačů nebo bicích prostě podstupujeme určité riziko. Ale musím říct, že za ta léta si nikdo nedovolil půjčený nástroj výrazně poškodit. Jsou nastavené určité limity, o kterých není s muzikanty třeba mluvit.
Máte aspoň přibližné tušení, jaký podíl tvoří backline v celkovém rozpočtu festivalu?
Přesně to nevím. Moje sekce podléhá technické produkci. Máme vůli maximálně šetřit, všecky požadavky si ověřit, ale i tak toho zůstává dost. Ony jsou kapely někdy trochu rozmazlené, a to i domácí, a počítají automaticky s tím, že některé části vybavení prostě k dispozici jsou. Neuvědomují si, že všechno stojí peníze.
Václav Havelka jako člen Please The Trees na trutnovském festivalu 2013
Jako aktivní hudebník máte řadu zkušeností i ze zahraničních festivalů. Můžete srovnat péči o muzikanty na Colours of Ostrava a jinde ve světě? Jsme na jejich úrovni?
Já bych řekl, že u nás je to hodně "vymazlené". Když přijedete kamkoli ven, je to jiný svět. Já samozřejmě znám hlavně relace na úrovni kapel, jako jsme my, čili těch, kteří jsou v první řadě rádi, že si tam mohou zahrát. Ale jezdil jsem po světě i jako tour manager s nějakými známějšími zahraničními kapelami a mám třeba zkušenost z Anglie, kde to vůbec nefunguje. Přijedeš, vyložíš si svoje věci, odehraješ a jedeš, nikdo se s tebou nebaví. V Americe je to víc uvolněné. Ale to je hlavně díky tomu, že odtamtud vlastně všechny ty slavné značky nástrojů pocházejí. Věci, o kterých my tady sníme a které těžko sháníme za hrozné peníze, kolikrát vidíte stát v rohu posledního baru.
