Historicky vzato se však opery tohoto skladatele na jevištích nikdy příliš často neobjevovaly - v minulosti se nanejvýš hrála ještě Maryša. "Bubu z Montparnassu je pozoruhodné dílo v kontextu nejen české hudby dvacátého století," zdůraznil Nekvasil, který inscenaci připravoval společně se scénografem a ředitelem divadla Danielem Dvořákem. Pro oba je to první inscenační práce na scéně Státní opery Praha.
E. F. Burian, jehož otec Emil a zvláště strýc Karel byli úspěšní operní pěvci, komponoval Buba z Montparnassu koncem dvacátých let jako čtvrtou ze svých osmi oper. Inspiroval se naturalistickým románem francouzského prozaika Charlese Louise Philippa, na jehož základě napsal za spolupráce Ctibora Blattného libreto. Vznikla lyrická opera, která se odehrává v Paříži dvacátých let v prostředí prostitutek a pasáků. Hudebně má blízko k muzikálu a filmové zkratce, skladatel rovněž nezapřel okouzlení jazzem a vůbec fascinaci dobovou hudbou tančíren, městským folklorem a poetikou periferie. Velký důraz položil na deklamaci. "Pryč s akademismem v hudební deklamaci, zpěvák již není pěvcem koloratury, ale spíše pěvcem slov," poznamenal skladatel do partitury.
V titulních rolích inscenace se představí pěvci Simona Procházková, Jiří Schoenbauer, James Clark, Jiří Hruška a další sólisté. Pro hudební nastudování získala Státní opera mezinárodně uznávaného dirigenta a janáčkovského specialistu Bohumila Gregora, jenž kdysi začínal svou dirigentskou dráhu v souboru Opery 5. května. Ten sídlil v budově dnešní Státní opery a do divadelních dějin vstoupil svým zájmem o dramaturgickou avantgardu i prosazováním objevných inscenačních postupů. S Burianovou hudbou se nicméně Gregor setkává poprvé. "Ani jsem netušil, že tuto operu E. F. Burian napsal," přiznává dirigent, jehož na skladateli zaujalo zvláště jeho divadelní cítění. "V deklamaci se Burian hodně naučil i od Janáčka. Měl to napsané absolutně perfektně. Když zachováte jeho záměr, zápis, tak je to vlastně strašně lehké," poznamenává dirigent.
Po sobotní premiéře se Bubu z Montparnassu objeví ve Státní opeře už jen pětkrát v březnu a poté ještě jednou 16. května v rámci festivalu Pražské jaro. Připravuje se však televizní záznam celé inscenace a vyjde i zvuková nahrávka.
E. F. Burian, jehož otec Emil a zvláště strýc Karel byli úspěšní operní pěvci, komponoval Buba z Montparnassu koncem dvacátých let jako čtvrtou ze svých osmi oper. Inspiroval se naturalistickým románem francouzského prozaika Charlese Louise Philippa, na jehož základě napsal za spolupráce Ctibora Blattného libreto. Vznikla lyrická opera, která se odehrává v Paříži dvacátých let v prostředí prostitutek a pasáků. Hudebně má blízko k muzikálu a filmové zkratce, skladatel rovněž nezapřel okouzlení jazzem a vůbec fascinaci dobovou hudbou tančíren, městským folklorem a poetikou periferie. Velký důraz položil na deklamaci. "Pryč s akademismem v hudební deklamaci, zpěvák již není pěvcem koloratury, ale spíše pěvcem slov," poznamenal skladatel do partitury.
V titulních rolích inscenace se představí pěvci Simona Procházková, Jiří Schoenbauer, James Clark, Jiří Hruška a další sólisté. Pro hudební nastudování získala Státní opera mezinárodně uznávaného dirigenta a janáčkovského specialistu Bohumila Gregora, jenž kdysi začínal svou dirigentskou dráhu v souboru Opery 5. května. Ten sídlil v budově dnešní Státní opery a do divadelních dějin vstoupil svým zájmem o dramaturgickou avantgardu i prosazováním objevných inscenačních postupů. S Burianovou hudbou se nicméně Gregor setkává poprvé. "Ani jsem netušil, že tuto operu E. F. Burian napsal," přiznává dirigent, jehož na skladateli zaujalo zvláště jeho divadelní cítění. "V deklamaci se Burian hodně naučil i od Janáčka. Měl to napsané absolutně perfektně. Když zachováte jeho záměr, zápis, tak je to vlastně strašně lehké," poznamenává dirigent.
Po sobotní premiéře se Bubu z Montparnassu objeví ve Státní opeře už jen pětkrát v březnu a poté ještě jednou 16. května v rámci festivalu Pražské jaro. Připravuje se však televizní záznam celé inscenace a vyjde i zvuková nahrávka.
