Budoucnost je teď, chtělo by se zareagovat na výrok amerického hudebního kritika Jona Landaua, který v roce 1974 v tisku nadšeně zvolal: „Viděl jsem budoucnost rock and rollu a jmenuje se Bruce Springsteen.“
Tehdy bylo Springsteenovi pětadvacet let – dnes je mu jednasedmdesát a dál točí desky, jež neznějí zatuchle, chtějí a mají co říct dnešku. Je stále svůj, okamžitě rozpoznatelný, a byť se při poslechu jeho nových písniček občas neubráníte dojmu, že jste tenhle melodický postup už několikrát zaslechli, nemáte mu to ani v nejmenším za zlé. Protože Boss je zkrátka jen jeden. A soudě podle novinky Letter to You stále ve formě.
Deska začíná zvolna – Only Minute You’re Here je postavena na akustické kytaře a Springsteenově poklidném přednesu, který občas připomene Boba Dylana. Na tohle jméno si při poslechu ostatně ještě několikrát vzpomenete. Je to docela odvážný dramaturgický krok, v úvodu by člověk očekával klasickou hymnickou „springsteenovku“ a intimní baladou by album spíše zakončil.
Následující Letter to You už je ovšem klasika, velkolepou zvukovou ambaláž dodává skvěle seštelovaný E Street Band, zpěvák jde s hlasem znovu až na dřeň, cedí text skrz zuby, usekává fráze, natahuje přízvuky, ohýbá slova přesně tak, jak to nálada písně vyžaduje, zkrátka jde do toho rovnou po hlavě. Muzikantsky je to rovněž Sorbonna, za což může zmíněný E Street Band. Řečeno s feldkurátem Katzem, to se nám to nahrává, když v kapele figurují esa jako pianista Roy Bittan, kytarista Steven Van Zandt nebo saxofonista Jake Clemons.
Vše do sebe zapadá, po titulní písničce následuje epická Burnin’ Train. Zde už milovník amerického přístupu k rocku padá na kolena. Hymnická melodie pumpuje do žil koňskou dávku energie, je tak sugestivní, že po doznění posledního akordu podvědomě čekáte nadšený křik rozbouřeného davu.
Letter to Youautor: Bruce Springsteen |
Janey Needs a Shooter je ryzí Springsteen. Rock, gospel, blues, ozvěny country, dylanovská harmonika. Vše tak dřevní, úderné a prosté, jako když spravujete barák, a když zatlučete poslední hřebík, utřete si čelo a dřinu spláchnete oroseným pivem. Je to napohled americký přístup k věci, zároveň však polemika s „tradičními americkými hodnotami“, které Springsteen rád nabourával či s nimi polemizoval. Skladbu Born in the USA si vybral Ronald Reagan coby hymnu své předvolební kampaně a zcela mu uniklo, že jde o ironické šťouchnutí do amerického snu.
Síla a hrdost
Springsteen se vyjadřoval k 11. září (album Rising), ke zvolení Baracka Obamy (deska Working on a Dream). Novinka žádné podobné aktuální poselství nenese, což je dobře. Je mnohem čistší, uvolněnější, přesto stejně vroucí a upřímná.
Pokud bude na hudební scéně figurovat někdo, kdo dokáže předložit takové skladby jako The Power of Prayer, nemůže to být s muzikou, ale i se světem jako takovým tak špatné. Springsteen dokáže utěšit a zároveň dodat sílu i hrdost dnes jako před lety. Na Letter to You nahrál tři písničky, které složil už v 70. letech – Janey Needs a Shooter, If I Was the Priest a Song for Orphans. Do kontextu letošního alba zapadají zcela přirozeně.
Landau se nemýlil, Springsteen je nejen budoucnost rock and rollu, ale také jeho minulost a přítomnost.
