Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter Quartet

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter Quartet | foto: © Pražské jaro - Ivan Malý

Božským darem Shorterova kvarteta je komunikace

Jazzoví fanoušci, kteří se sešli 27. května ve Dvořákově síni Rudolfina, mají za sebou pravděpodobně nejlepší koncert tohoto roku. Pod hlavičkou Pražského jara zde zahrál Wayne Shorter Quartet.

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter QuartetWayne Shorter - tenorsaxofon a sopránsaxofon, Danilo Perez - klavír, John Patitucci - kontrabas, Brian Blade - bicí. Sestava, která je v současnosti pravděpodobně to vůbec nejlepší, co lze v jazzu slyšet. A tuto pověst potvrdila svým druhým pražským vystoupením (první se odehrálo před třemi lety v Kongresovém centru) na sto procent. Čemuž odpovídá i závěrečné hodnocení koncertu.

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter Quartet - Danilo PerezWayne Shorter Quartet hrál tak, jak je jeho zvykem, tedy v souvislém hudebním toku nejen bez pauz na potlesk (ten, o to hurónštější, vypukl po skončení), ale také bez jasně traktovaných a ucelených skladeb, které se hrají. Z improvizačního řečiště se vždy tu a tam vynořil známý motiv, který byl "opracován" a opět opuštěn ve prospěch dalšího hledání nové cesty.

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter Quartet - John PatitucciNechme stranou, že všichni čtyři hudebníci jsou nezpochybnitelní mistři svých nástrojů. V tom totiž není hlavní síla jejich spojení. Tou je dokonalá komunikace, bezezbytková empatie, naslouchání jednoho druhému i celku. Jen díky tomuto daru snad přímo z nebes si kvarteto může dovolit takový luxus a opustit vlastně všechny jazzové konvence začínající u pravidelných rytmických groovů a konče třeba u vžité stavby skladeb.

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter Quartet - Brian BladeHudba kvarteta působí v mnoha momentech na první dojem jako free improvizace. Teprve při bližším prozkoumání ale zjistíme, že obsahuje obrovské množství "záchytných bodů", které jsou dokonale secvičeny - dokonce tak, že přes svou evidentní náročnost působí "jako houska na krámě". Improvizační vzepětí, ve kterém si jednotliví hudebníci jakoby předávají štafetu, je ovšem neslýchané. Tato hudební cesta je navíc výtečně vystavěna nejen vertikálně, ale zejména horizontálně. Skoro by se chtělo říct: až k závěrečnému orgasmu.

Pražské jaro 2008 - Wayne Shorter QuartetA právě ten zažilo vyprodané Rudolfinum ve finále jazzového koncertu roku. Jeho protagonisty odměnilo dlouhým aplausem vestoje a křikem, který tento staroslavný sál jistě denně neslýchá. Dva přídavky pak byly ze strany kvarteta pozornému auditoriu nejen odměnou, zároveň poslední "dardou", pomyslnou "ranou z milosti". Bylo by zajímavé udělat si anketu mezi českými hudebníky, kterých se v hledišti sešlo nebývale mnoho, zda po takovém zážitku nemají chuť prodat své nástroje...

Wayne Shorter Quartet
pořádalo Pražské jaro
Praha, Rudolfinum, Dvořákova síň, 27. 5. 2008

Hodnocení iDNES.cz: 100 %