Bělohlávek si Metropolitní operu užíval

S mnoha silnými dojmy a s lichotivými ohlasy amerického tisku se vrátil z newyorské Metropolitní opery dirigent Jiří Bělohlávek. Na jedné z nejslavnějších scén světa debutoval nastudováním Janáčkovy opery Káťa Kabanová, která se do repertoáru vrátila po šesti letech.

Nadšené reakce amerického obecenstva se daly zaslechnout i během rozhlasového přenosu jednoho představení, které o Vánocích v přímém přenosu odvysílal Český rozhlas.

Platily dirigentovi a zpěvákům, mezi nimiž byla i Magdalena Kožená, ale bezesporu i opeře samé.

Bělohlávek to potvrzuje, koneckonců s mnoha fanoušky se setkal osobně. "Po každém představení čekali téměř hodinu, než jsem vyšel z budovy, aby požádali o autogram. Jejich hodnocení byla superlativní, ale myslím, že i z celkové reakce diváků v sále se dalo poznat, jak moc je Janáčkova hudba zaujala," konstatuje dirigent, který se setkal s mimořádně kvalitním tělesem.

"Nejvíc si vážím toho, že jsem v orchestru nalezl partnery, pro něž ta skutečnost, že jsou patrně nejlepším operním orchestrem na světě, není důvodem k samolibosti. Naopak je podněcuje k neustálé snaze o  dokonalý výsledek. Tím mi byli neobyčejně blízcí a vzájemně jsme si to užívali," pochvaluje si.

Také na jevišti sledovaly jeho pokyny hvězdy první velikosti. Především jedna z největších sopranistek současnosti, Finka Karita Mattila, která ztvárnila hlavní úlohu Káti a s níž Bělohlávek tutéž operu studoval už loni v Helsinkách.

Třebaže ji provází pověst vzpurné divy, český dirigent se při práci nad Janáčkem s  nepříjemnými manýrami nesetkal. Naopak vyzdvihuje její profesionální nasazení:

"Byla opět zlatým hřebem obsazení. Jednak přinesla nevšední vklad do role Káti, jednak byla otevřena všem mým podnětům. A pak, má obrovské osobní kouzlo a  napětí, které šíří kolem sebe."

Série představení Káti Kabanové se poněkud neobvykle prolínala s  vánočními a novoročními svátky. Nezbylo než slavit daleko od domova.

"Měli jsme stromeček, který jsme si improvizovaně ustrojili - ozdoby, které nabízely americké obchody, se mi vůbec nelíbily, tak jsme zapojili vlastní tvořivost a dopadlo to výborně. Úlohu kapra zaujaly mořské ryby ve skvělé francouzské restauraci,"  usmívá se Bělohlávek.

Američané překvapivě chodili na tragickou operu i o svátcích, spojovaných hlavně s radostí. "Měl jsem své pochybnosti o návštěvnosti během Vánoc. Naštěstí se ukázaly liché. Po skvělých ohlasech v americkém tisku byla všechna představení ne snad vyprodána, ale velmi dobře navštívena." 

Bělohlávek strávil v  New Yorku pět týdnů, zhlédl tedy celý aktuální repertoár Metropolitní opery a našel si čas i na odbočky. "Zabrousil jsem do muzikálu. Viděl jsem nepříliš vydařené představení Fantóma v opeře, ale zato výbornou 42nd Street a nedostižnou Klec bláznů. Také jsem holdoval jazzu ve Vanguard Village," poznamenává.

Úspěšný debut v Metropolitní opeře už nese ovoce. " Mám smlouvu na obnovené uvedení Její pastorkyně v roce 2007 a jednáme i  o dalších titulech," prozrazuje Bělohlávek, který se doma představí 16. ledna s Pražskou komorní filharmonií.

Ještě v Americe ho zastihla zpráva, že jeho nahrávka symfonií Bohuslava Martinů s Českou filharmonií byla nominována na prestižní cenu Grammy.

"Hudba Martinů získává na popularitě, bylo by tedy úžasné, kdybychom Grammy dostali.  Ale i  nominace je skvělou reklamou,"  říká.

,