Klíčovým tématem snímku je pomíjivost slávy. Kamera nahlíží do životů tří zestárlých jazzmanů-kolegů: trumpetisty Laca Decziho, saxofonisty Ľubomíra Tamaškoviče a kontrabasisty Jána Jankejeho. „Každý z nich věří sobě a tomu, co dělá. Nic jiného jim nezbývá. Někdo přijímá potravu jako v zoo, jiný loví v džungli. Vyloučili jsme portrétní film,“ říkají tvůrci.
Kromě hudebního žánru, kterému se celý život věnují, mají společnou ještě jednu věc: všichni tři uprchli ze Sověty okupovaného Československa na západ, kde dostali možnost zahrát si po boku renomovaných světových hudebníků.
„Film jsme koncipovali jako sled absurdních obrazů, dokumentární jam session, v níž všechny postavy volně improvizují a reagují na situaci, na jejímž rámci jsme se sice dopředu domluvili, konec jsme ale vždy nechávali otevřený,“ vysvětluje Remunda s Kirchoffem.
Laco Deczi žije v New Yorku, Ján Jankeje ve Stuttgartu a Ľubo Tamaškovič pobyýval v Paříži. Decziho blízký přítel Chris DePino, politik blízký někdejšímu prezidentovi Georgi W. Bushovi, se snaží zorganizovat jejich koncert na Bushově ranči v Texasu, aby oslavili pád Berlínské zdi. Koncert se šak možná nikdy neuskuteční...
