„Kdo ji jednou spatřil, nemohl na ni zapomenout,“ řekla její dcera Francesca Knittel-Bowyeová, když oznamovala matčinu smrt. Herečka zemřela v Londýně na zápal plic.
Pocházela ze židovské rodiny žijící ve Vídni, na německých jevištích ji objevil slavný divadelník Max Reinhardt, s nímž pak také před nástupem fašismu emigrovala. V Hollywoodu začala v roce 1935 komedií Eskapáda.
Rok poté přišel první Oscar za muzikál Velký Ziegfeld a hned po roce druhá soška za drama Dobrá země. Vyhrát Oscara dva roky po sobě svedli ještě čtyři herci: Spencer Tracy, Katharine Hepburnová, Jason Robards a Tom Hanks.
Stala se hvězdou první velikosti, jenomže role, které posléze dostávala, už tak zářivé nebyly. „Sláva mi štěstí nepřinesla,“ vyznala se později Rainerová.
Studio jí dalo sedmiletou smlouvu, o níž s odstupem času prohlásila: „Byla jsem jako stroj, malé kolečko ve velké továrně. Nenechali mě hrát Madame Curie, jinou mou vysněnou roli dali Ingrid Bergmanové. Tak jsem odešla.“
Před kameru se pak Rainerová vracela jen vzácně a vesměs v televizi. Jejím posledním filmem se stal v roce 1997 Hráč, maďarsko-britský přepis Dostojevského předlohy, který natočil režisér Károly Makk.