Z filmu Zabijáci rozkvetlého měsíce

Z filmu Zabijáci rozkvetlého měsíce | foto: CinemArt

Zabijáci rozkvetlého měsíce mají 3,5 hodiny. Každá minuta stojí za to, říká Scorsese

  • 27
Martin Scorsese ve svých osmdesáti letech natočil snímek Zabijáci rozkvetlého měsíce, který v sobě nese několik rekordů i oscarové šance včetně režisérových dvorních herců Roberta De Nira a Leonarda DiCapria.

Když uváděl slavnostní předpremiéry své novinky na festivalech v Cannes či Londýně, prohlásil Martin Scorsese, že by rád stihl natočit ještě „jeden či dva filmy“, a zdá se, že síly mu na to stále stačí. Jako by namísto důchodu lámal vlastní rekordy.

S rozpočtem dvě stě milionů dolarů představují Zabijáci rozkvetlého měsíce vůbec nejdražší životopis, překonali mimo jiné Scorseseho Irčana, který před čtyřmi lety stál 159 milionů dolarů.

Navíc mají rekordní délku, trvají bezmála tři a půl hodiny, nicméně režisér tvrdí, že každá minuta stojí za to. „Ponořte se do vyprávění, seznamte se s jeho hrdiny, poznejte svět, který se příliš neliší od toho, v jakém žijeme dnes. Tohle je trochu jiný film. Může vás dost obohatit,“ slibuje Scorsese.

Jakmile si přečetl knižní předlohu od Davida Granna, u nás známou pod názvem Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI, věděl prý, že Zabijáky rozkvetlého měsíce prostě musí natočit. Přitom nejde o první přepis skutečného příběhu, už v roce 1926 jej zpracoval James Young Deer ve filmu Tragedies of the Osage Hills.

Stejný případ zmiňuje též snímek The FBI Story z roku 1959. Právě FBI čili americký Federální úřad pro vyšetřování totiž hraje v kauze z 20. let minulého století významnou roli. Zjednodušeně řečeno, počet záhadných úmrtí se natolik rozrůstal, že už si jich FBI zkrátka musela povšimnout, i když se týkala převážně „jen“ původních obyvatel.

Indiánský kmen Osedžů patřil tehdy k nejbohatším komunitám na světě. Na půdě, která jim byla vymezena, se totiž našla bohatá naleziště ropy a Osedžové si zajistili podíl z každého vytěženého barelu. Měli obrovské domy, krásná auta, bělošské sloužící, ale také spoustu nepřátel, kteří po jejich majetku prahli.

Takže začalo přibývat údajných nehod, nešťastných náhod a vůbec podezřele náhlých úmrtí, například ve smíšených manželstvích, kdy běloch či běloška s podivuhodnou rychlostí ovdověli a práva na zisky z těžby zdědili. Policie se tím příliš nezabývala, vždyť šlo „jen“ o indiánské oběti – tedy do chvíle, než začalo pořádné vyšetřování a začali mizet i ti, kdo hledali pravdu.

Hrdinkou příběhu v hereckém podání Lily Gladstone, která vyrůstala v indiánské rezervaci a proslavila se v seriálu Miliardy či ve filmu První kráva, je jedna z majitelek indiánské ropné půdy. Zatím se jí daří vyhýbat událostem, které její soukmenovce kosí ve velkém.

Ovšem pak potká válečného veterána, jejž hraje Leonard DiCaprio, synovce jednoho z nejvlivnějších mužů v kraji, jehož ztělesnil Robert De Niro. Zamilovaná žena může věřit v nezištnou upřímnou lásku, ale co když také její manželství bude pouze součástí dalšího vražedného plánu? Jak dlouho pak dokáže přežít?

Podle vesměs nadšených kritiků je epický western Zabijáci rozkvetlého měsíce jedním z nejbrutálnějších filmů Martina Scorseseho, někteří naznačují, že téměř všechny postavy, k nimž si divák vytvoří vztah, postupně zahynou, nebo končí za mřížemi – a to pořád ještě zbývá dobrá hodina košatého vyprávění.

Podle recenze listu Guardian vznikl „naprosto pohlcující film, příběh, který Martin Scorsese vidí jako tajnou historii americké moci s epidemií skrytého násilí“. Hollywood Reporter pak píše, že tříapůlhodinová délka je „plně opodstatněná díky eskalující tragédii, která nikdy nepovolí sevření a nedovolí vydechnout“.

Nicméně objevily se i zdrženlivější recenze, které film chválí s výhradami, počínaje výtkou, že na thrillerový žánr Zabijáci rozkvetlého měsíce „fatálně postrádají strach nebo napětí“, a konče konstatováním, že vznikl „sice obdivuhodný, nikoli však skutečně velký film“.

Ani první diváci nesdílejí bezvýhradné nadšení. Vedle reakcí typu „zase mistrovské dílo“ se vynořují charakteristiky jako „další nudný dlouhý film se syrovým násilím, které publikum udržuje v šoku“.

Nejvíce rozpaků budí politická korektnost díla. Fanoušci píší o „školní lekci na téma, jak jsme se provinili na indiánském obyvatelstvu“, o problematickém zobrazení bělochů coby „všeobecně bigotních lidí“ a jiných rasových klišé.

Scorsese do podobných debat nevstupuje. Už má před sebou nový projekt, životopis Theodora Roosevelta, který se ve dvaačtyřiceti letech po atentátu na svého předchůdce stal nejmladším prezidentem Spojených států. Do kin přijde za dva roky a Roosevelta ztvární opět DiCaprio.